Piráti ztrácí voliče. Vyhodnotíme svou pozici na politické scéně, říká Bartoš
BUDOUCNOST PIRÁTŮ
Piráti podle posledního průzkumu Kantaru přišli o dva procentní body voličské podpory. V červnovém modelu zůstali na devíti procentech. Uvnitř strany probíhá po evropských volbách, v nichž Piráti neuspěli, debata ohledně dalšího fungování. Předseda Ivan Bartoš pro Echo24 řekl, že Piráti budou na základě dat, která nyní sbírají, řešit možné úpravy fungování a svou pozici na politické scéně.
Volby by podle červnového modelu agentury Kantar vyhrálo ANO s 34 procenty, oproti předchozímu dubnovému průzkumu o dva procentní body posílilo. ODS s 16 procenty má o půl procentního bodu víc než na jaře. Třetí Piráti s devíti procenty si pohoršili o dva procentní body. Podpora STAN stoupla o jeden procentní bod na 8,5 procenta.
Piráti tak zůstávají druhým nejsilnějším samostatným vládním subjektem v předvolebních průzkumech, propad podpory se nicméně reálně ukázal evropských volbách. Strana totiž získala pouze 6,20 procenta a jediný mandát pro obhajující europoslankyni Markétu Gregorovou. I kvůli tomu tak svolali Piráti v půlce června jednání širšího vedení, kde chtěli změny nastartovat.
Mladí nevědí, co je totalita. Selhala výchova. TikTok je čínská státní informační síť, říká Matesová
Předseda strany Ivan Bartoš nyní pro Echo24 uvedl, že Piráti nyní provádí povolební analýzy. „Ty jsou zaměřené jak z hlediska motivací a bariér u našich voličů a z toho plynoucích výsledků evropských voleb, tak i našich vnitřních procesů. Na základě přesných dat pak budeme řešit možné úpravy našeho fungování a naší pozice na politické scéně,“ uvedl Bartoš.
„Ve sněmovních volbách jsme kandidovali s jasným programem a závazky vůči našim voličům, nyní pracujeme na tom, abychom své sliby plnili, což se nám do značné míry daří,“ dodal ministr pro místní rozvoj a vicepremiér pro digitalizaci.
Podobně hovoří také šéf pirátských poslanců Jakub Michálek, podle kterého není čas z vlády odcházet. „O účasti ve vládě rozhodlo naše celostátní fórum, naše mise je zásadní, našim ministrům se daří. O možném odchodu čtu zatím jen od novinářů. Naši ministři ve vládě patří mezi nejdůvěryhodnější a dělají skvělou práci,“ uvedl pro Echo24 Michálek a zmínil například digitální stavební povolení a eDoklady.
KOMENTÁŘ: Podezřelí patrioti všech zemí… spojte se
„Náš úkol ve vládě je zahraniční politika, digitalizace a legislativa a tam se nám daří. Určitě není důvod řešit odcházení podle nějakého průzkumu,“ narážel Michálek na informaci, že si Piráti chtějí zadat průzkum ohledně svého vládního angažmá. To však podle informací deníku Echo24 není pravda.
„Je to chybné spojení dvou tvrzení, jedno říkalo, že tvoříme strategie, a druhé, že z toho mohou a nemusí vyplývat naše další kroky,“ uvedla pro Echo24 zmíněná europoslankyně a místopředsedkyně strany Markéta Gregorová. Podle ní žádný takový průzkum existovat nebude. „O vládním angažmá se nyní ve straně nediskutuje,“ doplnila Gregorová.
Expert: Pirátům posílila konkurence, na účast ve vládě doplácí
Po evropských volbách se v médiích o Pirátech psalo jako o „mrtvé straně“. Podle politologa Pavla Šaradína z Univerzity Palackého v Olomouci nicméně Piráti „mrtví“ nejsou. „Mají vybudované celostátní struktury, disponují dobrovolníky, jsou zastoupeni na všech patrech politiky. Nyní doplácí na účast ve vládě, nejsou vidět a volič si s nimi nedokáže propojit žádný viditelný úspěch. Mezi voliči vlády je ceněna práce ministra zahraničí, nicméně tuto oblast ve volbách téměř nikdo nereflektuje. Dřívější energie se vytratila a ve volební kampani, která byla neviditelná, jsme viděli rozhádanou stranu,“ vysvětlil pro Echo24 Šaradín.
Zároveň podle něj Pirátům posílila konkurence. „Do stejného liberálního prostoru směřuje STAN, který se vzdal svého hlavního tématu, obhajoby samospráv. To ztěžuje jejich pozici. V současné době Piráti musí doufat v nějaký viditelný vládních úspěch, nebo důsledně hájit svůj program a dostat se do konfliktu s konzervativní částí vlády. Což by znamenalo, odchod z vlády. Vzhledem k tomu, jak podstatná část členů pracuje pro vládní administrativu, je však druhá cesta méně pravděpodobná,“ dodal Šaradín.
