Případ Krkoška. Za co byl bývalý hejtman souzen

Nyní už bývalý hejtman Moravskoslezského kraje Jan Krkoška (ANO) byl odsouzen v korupční kauze, ve které bylo původně obžalováno 200 lidí. Patřil mezi zprostředkovatele úplatků společnosti Interchemia Praha, kde v minulosti pracoval. Celková hodnota úplatků se vyšplhala na 12 milionů korun. Krkoška vinu přiznal, odmítal však, že by byl součástí zločinné skupiny, za což však byl soudem odsouzen k peněžitému trestu 200 000 korun. Rozsudek obvodního soudu pro Prahu 2 je nepravomocný. Činnost a převod různých výhod lékařům za to, že budou předepisovat léky dané farmaceutické firmy probíhala v letech 2009 až 2013. S podobným přístupem se podle průzkumu Sociologického úsvatu AV ČR setkala zhruba čtvrtina lékařů.

Jan Krkoška se krátce po rozsudku vzdal všech veřejných politických funkcí a vystoupil z hnutí ANO. Své jméno chce očistit před soudy jako neveřejná osoba. Pro společnost Interchemia Praha pracoval Krkoška v letech 2009 až 2012 jako district manažer a spolupracoval tak s reprezentanty firmy, kteří byli v kontaktu s lékaři.

Svůj případ komentoval například pro Deník. „Je to věc, která je 12 let stará. A může se stát každému člověku, který je někde zaměstnaný,“ uvedl Krkoška. „Je otcem dvou dětí a jeho primárním cílem bylo vzdělávat se, jednak prestiž a jednak vydělat nějakou odměnu, aby děti měly co jíst,“ citovala obžaloba z výslechu Krkošky na policii. Sám Krkoška se k případu dále nevyjadřoval.

Před soudem přiznal Krkoška vinu, odmítl však, že by jednal ve zločinné skupině. Soud se však rozhodl případ nepřekvalifikovat a odsoudil ho na základě tohoto trestného činu. „Jsem z toho nešťastný, z toho, co se stalo. Určitě jste k tomu pomohly vy, média, protože ten hon na mě je strašný,“ uvedl před soudní síní po přečtení rozsudku, který je zatím nepravomocný. Státní zástupce nevyloučil odvolání, ale zároveň uvedl, že by bylo pravděpodobně neúčelné, protože poté co Krkoška přiznal vinu, požadoval žalobce místo podmínky peněžní trest ve výši 250 000 korun.

V celém vyšetřování Národní centrála proti organizovanému zločinu vinila přibližně 200 lidí. Sto dvacet sedm lékařů odešlo od soudu bez trestu, když se k činům přiznali a poslali peníze na oběti trestných činů. „Obvinění se k trestné činnosti plně doznali, svého jednání litovali, nebyli v minulosti odsouzeni a poukázali na pomoc obětem trestných činů 1,5 násobek částky, za kterou byli stíháni. Celkem přibližně 20 milionů korun,“ cituje Deník mluvčího Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslava Ibeheje. Tuto možnost mohli využít ti, kteří na úplatcích vzali méně jak půl milionu korun.

Podle obžaloby se Krkoška podílel na korupci přibližně v hodnotě 800 000 korun. Jednalo se především o Tesco karty, CSS karty na pohonné hmoty či proplacení zájezdů.

Čtvrtina lékařů má zkušenost s ovlivňováním výběru léků

Nedávno přitom Sociologický ústav Akademie věd publikoval průzkum o korupci v různých sektorech. Při rozhovorech s lékaři se zaměřil i na sektor zdravotnictví. Z něho vychází, že přibližně třetina respondentů měla zkušenost ať přímou či nepřímou s pozvánkami na kongresy, které byly celé či z části propláceny farmaceutickými společnostmi. Přibližně čtvrtina respondentů pak měla zkušenost se snahou ovlivnit výběr léků pro pacienty.

Proti průzkumu se vyjádřila například Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). „Závěrem bych se chtěl vymezit proti kritice, která z předmětného výzkumu vyplynula, a to, že společnosti zvou lékaře na kongresy a semináře, kde se představují nové léky, a očekává se, že za to budou léky více předepisovat. Sociologický ústav toto zahrnul do kategorie korupčního jednání. Účast na kongresech, seminářích a dalších odborných akcích je neodmyslitelnou součástí vzdělávacích aktivit lékařů, kteří se díky nim seznamují s novinkami v oboru, výzkumnými aktivitami zahraničních i lokálních zdravotnických ústavů i novými léčivými přípravky. Veškeré tyto aktivity jsou velmi striktně ošetřeny jak v rámci zákona o regulaci reklamy, tak navíc v rámci Etického kodexu AIFP. Nazývat korupčním jednáním činnost, kterou zákon považuje za legitimní, je velmi zkreslující a může vést k chybnému obrazu reality,“ komentoval výzkum výkonný ředitel David Kolář.

O tom, že farmaceutické společnosti postupují podle etických kodexů mluvil s deníkem Echo24 i mluvčí České lékařské komory Michal Sojka. Ten komentoval aktuální rozsudek nad Janem Krkoškou. „Je to věc, která se táhne dvanáct let a od té doby se hodně změnilo. Komora toho není součástí, nevidí do spisu a informace má pouze z médií,“ uvedl Sojka. Ten také okomentoval výše uvedenou praxi, kterou výzkum AK označil za korupční.

„Jsou firmy, které lékařům platily účast na kongresu. Je to korupce? Asi ano, ale mnozí zaměstnavatelé jim to nepropláceli a nebyla jiná možnost se na kongres dostat. Abychom s vaničkou nevylili i dítě,“ uvedl Sojka. „Vztah mezi lékaři a farmaceutickými firmami nemá jen tuto korupční pachuť. Lékaři pro firmy pracují jako konzultanti a podílí se na výzkumu léků. Na druhou stranu firmy podporují a sponzorují kongresy, vzdělávání či odbornou literaturu. Vše ale musí probíhat transparentně a na podkladě etických kodexů firem a lékařské komory,“ dodal.