Izrael přiznal, že armáda zasáhla humanitární pracovníky v Gaze. Polsko, Španělsko a Británie to odsoudily

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý přiznal, že izraelská armáda v pondělí v Pásmu Gazy zasáhla několik vozů humanitární organizace World Central Kitchen (WCK), podle Netanjahua šlo o neúmyslný tragický incident. Zemřelo při něm sedm pracovníků WCK, která v Gaze distribuuje jídlo, informuje deník Haarec. Izraelská armáda už také vyjádřila lítost a slíbila nezávislé a profesionální vyšetření incidentu. Smrt humanitárních pracovníků odsoudily země jako je Polsko, Španělsko, Austrálie či Velká Británie.

"Byl to tragický případ, kdy naše síly neúmyslně zasáhly nevinné lidi v Pásmu Gazy. To se ve válce stává a my to důkladně vyšetříme. Jsme v kontaktu s vládami, kterých se to týká, a uděláme vše pro to, aby se to nestalo znovu," řekl podle deníku Haarec Netanjahu při propouštění z jeruzalémské nemocnice, kde úspěšně podstoupil operaci kýly.

Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari ve vystoupení zveřejněném na síti X uvedl, že incident bude vyšetřen "nezávislým, profesionálním a odborným" orgánem. Hagari také sdělil, že hovořil se zakladatelem WCK, šéfkuchařem Josém Andrésem, a vyjádřil mu upřímnou soustrast. Andrés předtím vyzval izraelskou vládu, aby přestala v Gaze omezovat humanitární pomoc, zabíjet civilisty a humanitární pracovníky a využívat omezování potravin jako zbraň.

"Současně vyjadřujeme upřímnou lítost našim spojeneckým zemím, které dělaly a stále dělají tolik, aby pomáhaly potřebným," uvedl Hagari. Podle WCK šlo o občany Austrálie, Polska, Británie, jednoho člověk s dvojím občanstvím (USA a Kanady) a Palestince.

Hlubokou lítost nad smrtí humanitárních pracovníků vyjádřil izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac. V příspěvku na síti X uvedl, že armáda i odpovědní činitelé dělají a dál budou dělat vše pro ochranu civilistů. "Tento incident vyšetří kvalifikované orgány a vyvodí z něj závěry nezbytné pro zajištění bezpečnosti a ochrany humanitárních pracovníků," uvedl šéf izraelské diplomacie.

Společnost WCK, která spolu se španělskou nevládní organizací Open Arms organizuje dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy námořním koridorem z Kypru, se v reakci na útok rozhodla pozastavit v pásmu činnost.

Polsko, Španělsko, Austrálie a další země odsoudily smrt humanitárních pracovníků

Pondělní incident odsoudila jak Evropská unie, tak země jako je Polsko, Španělsko, Británie, Spojené státy, Austrálie či Kypr. "Urgentní vyšetření" zásahu dvou vozidel, která byla jasně označena logem WCK, také žádá polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Rovněž australský premiér Anthony Albanese vyzval izraelskou vládu, aby incident objasnila, a označil ho za "nepřijatelný". Albanese také znovu vyzval k okamžitému a trvalému příměří a ke zvýšení humanitární pomoci obyvatelům Pásma Gazy.

"Hluboké znepokojení" vyjádřil také Bílý dům. "Poskytovatelé humanitární pomoci musí být chráněni, protože dodávají zoufale potřebnou pomoc. Naléháme na Izrael, aby rychle vyšetřil, co se stalo," citoval deník El País Adrienne Watsonovu, mluvčí americké Národní bezpečnostní rady.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell útok odsoudil a vyzval k urgentnímu vyšetření okolností. Dodal, že incident je dalším důkazem toho, že je nutné okamžité příměří. "Humanitární pracovníci musí být vždy chráněni v souladu s mezinárodním humanitárním právem. Vyzýváme k důkladnému vyšetření této tragédie," uvedla ve svém prohlášení Evropské komise. "Požadujeme objasnění, co se stalo a jak se to stalo. Izraelci jsou si vědomi toho, co od nich očekáváme," doplnil Peter Stano, mluvčí EK pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Právě humanitární organizace WCK shromáždila potravinovou pomoc, která byla na první lodi vyslané k Pásmu Gazy v rámci nově fungujícího námořního humanitárního koridoru, na jehož zřízení se spolu s dalšími partnery podílela i Evropská unie. Mluvčí EK pro humanitární pomoc nechtěl spekulovat nad tím, jak to tuto iniciativu dále ovlivní. "Jak jsou lodě i náklad organizovány, to je otázka na kyperské úřady, které hrají v provozování koridoru vedoucí roli," uvedl mluvčí Balasz Ujvari.

Za hluboce znepokojivé označil zprávy o zásahu vozů, které vezly potraviny civilistům v Gaze, i britský ministr zahraničí David Cameron. "Žádám izraelskou vládu, aby objasnila okolnosti tohoto brutálního útoku," uvedl španělský premiér Pedro Sánchez a dodal, že je jím zděšen.

Útok tvrdě odsoudila i samotná společnost WCK. "Izraelská vláda musí přestat omezovat humanitární pomoc, přestat zabíjet civilisty a humanitární pracovníky a přestat používat potraviny jako zbraň," uvedl šéf WCK, španělsko-americký šéfkuchař José Andrés, jehož citoval deník El País.

WCK v oznámení o útoku také zdůraznila, že jízdy svých vozidel koordinuje s izraelskou armádou a že vozy jsou jasně označeny logem WCK. Izraelská ofenziva v Pásmu Gazy způsobila humanitární krizi, která hrozí přerůst v hladomor. Počty obětí uváděných Hamásem, z nichž podle něj většinu tvoří ženy a děti, nelze nezávisle ověřit. Podle některých expertů ale vesměs odpovídají skutečnosti. Nerozlišují však mezi civilisty a bojovníky, kterých podle Izraele jeho armáda zabila přes 13 000. Dalších asi 1000 ozbrojenců přišlo o život při útoku 7. října na území Izraele. Při pozemní operaci, kterou armáda zahájila koncem října, dosud padlo také 256 izraelských vojáků.