Léky na hubnutí válcují trh. Co ale po jejich vysazení? Otazníky vzbuzují i vedlejší účinky

Trh s moderními léky na hubnutí roste rekordním tempem, vlády uvažují o jejich dotování pro obézní a analytici počítají, v jakém měřítku by mohl hubnoucí zázrak ulevit zdravotnickým rozpočtům. Podle analýzy Allianz Trade stoupl meziročně prodej léků na hubnutí o více než 90 % a začínají se dostávat na první příčky těch celosvětově nejprodávanějších. Mluví se však stále i o značně nepříjemných vedlejších účincích či dokonce vzácných, ale závažných potížích.

„Léky na hubnutí by se mohly stát klíčovým faktorem pro celosvětový zdravotnický systém, který by v následující dekádě mohl ušetřit 3,3 bilionu eur. Obezita, která postihuje 884 milionů dospělých na celém světě (16 % světové dospělé populace v roce 2022, oproti 7 % v roce 1990), s sebou přináší značné vedlejší přírůstky v podobě cukrovky a srdečních onemocnění. Tyto zdravotní problémy ročně vyvolají přímé náklady ve výši 698 miliard eur, což představuje 7,8 % celosvětových výdajů na zdravotnictví, nemluvě o ztrátě produktivity,“ uvádí analytik české pobočky Allianz Trade Jan Tůma.

Podle něj by tak v příštím desetiletí mohlo užívání moderních léků na hubnutí ušetřit od dvou do 3,3 bilionu eur v závislosti na tom, do jaké míry se podaří obezitu snížit. „V USA, kde i nadále pozorujeme nejvyšší míry obezity, by tyto úspory mohly dosáhnout až 1,8 bilionu eur,“ dodal Jan Tůma.

Možnosti zdravotnických úspor i potenciálního zvýšení produktivity si jsou vědomi i vlády v některých zemích. Kupříkladu Británie v letošním roce zvažovala, že by mohla obézním nezaměstnaným poskytovat nejmodernější léky na hubnutí. Kúra by podle britského ministra zdravotnictví Wese Streetinga lidem pomohla s návratem na pracovní trh a ušetřila státu výdaje na léčbu následků obezity.

Přípravky poslední generace jako Ozempic nebo Mounjaro by podle úvah pomohly pacientům, ale ulevilo by to i přetíženému britskému zdravotnímu systému NHS. Léčba nemocí spojených s obezitou stojí NHS ročně 11 miliard liber (332,5 miliardy Kč), podle ministra více než řešení následků kouření. Obézní lidé také v průměru čerpají o čtyři dny nemocenské více než ostatní.

Podobně pak vláda amerického prezidenta Joea Bidena na konci listopadu navrhla, aby státní zdravotní pojištění pokrývalo lidem s obezitou náklady na drahé léky na hubnutí. Změna by se mohla dotknout více než sedmi milionů seniorů či lidí s nízkými příjmy, odhaduje vláda. Aktuálně hradí léky na hubnutí jen v některých případech, například diabetikům, nově by se ale pokrytí vztahovalo i na obezitu jako takovou, napsala agentura Reuters. Podle Bílého domu se odhaduje, že obézních je aktuálně 42 procent z více než 300 milionů obyvatel USA.

„Tržby GLP-1 bestsellerů Semaglutidu a Tirzepatidu vzrostly ze skromných 4,5 miliardy eur v roce 2021 na 21,2 miliardy eur v roce 2023. Letošní prodeje GLP-1 léků jsou na rychlém vzestupu a dosahují meziroční nárůst o 92 %. Zejména u přípravku Ozempic se očekává, že v roce 2024 bude celosvětově druhým nejprodávanějším lékem (tržby 17 mld. eur),“ dodal Jan Tůma z Allianz Trade.

Léky jako Wegovy či Ozempic jsou určené pacientům s velkou nadváhou či cukrovkou. Účinnou látkou je semaglutid, který pomáhá kontrolovat hladinu cukru v krvi, snižuje chuť k jídlu a způsobuje to, že se lidé cítí nasycenější. Podle výzkumů mohou například pacienti užívající Wegovy zhubnout více než deset procent své hmotnosti, mluví se i o dvojnásobných cifrách. Nicméně někteří z nich mohou pociťovat vedlejší účinky léku, mezi nimi nevolnost a zvracení. Výzkum rovněž ukázal, že po vysazení přípravku pacienti znovu přiberou.

Velký zájem o moderní léky na hubnutí, podpořený zejména sociálními sítěmi, způsobil, že i ČR musela loni v březnu předepisování léku Ozempic od firmy Novo Nordisk omezit, aby nechyběly pro pacienty s cukrovkou. Omezení dosud trvá. České úřady také varovaly před nakupováním těchto léků na internetu, kde se vyskytují jejich padělky.

Kromě úspěchů se však řeší i možné problémy. Jedna věc jsou totiž nevolnosti či zvracení, vědci v Dánsku však tvrdí, že našli i spojení mezi Ozempicem a vzácným očním onemocněním, které může způsobit ztrátu zraku. Dánské úřady v polovině prosince uvedly, že požádají evropský orgán pro regulaci léčiv, aby výsledky dvou dánských studií přezkoumal, uvedla agentura Reuters.

Dvě studie provedené Univerzitou Jižního Dánska (SDU) zjistily, že přípravek Ozempic více než zdvojnásobuje riziko vzniku onemocnění s názvem nearteritická forma přední ischemické neuropatie zrakového nervu (NAION) u pacientů s cukrovkou druhého typu. NAION je nevyléčitelné onemocnění, které vzniká v důsledku nedostatečného prokrvení zrakového nervu a může způsobit náhlou nebolestivou ztrátu zraku a poruchy zorného pole. Počet případů onemocnění NAION se v Dánsku od uvedení přípravku Ozempic na dánský trh v roce 2018 zvýšil, tvrdí Jakob Grauslund, profesor očních chorob na SDU. „Podle naší studie je počet zasažených naštěstí nižší, než ukazuje americká studie, ale i tak se počet případů NAION zdvojnásobil u lidí, kteří Ozempic užívají,“ řekl Grauslund. Vědci odhadují, že na 10 000 léčených osob může připadat 1,5 až 2,5 nových případů za rok.