Důchodová reforma v rozjezdu: začínají platit první změny

V platnost vstupují s novým rokem první kroky hlavního balíku důchodové reformy. Změny parametrů penzijního systému, které po měsících politických přestřelek prošly ve značně mírnějším stavu, mají nabíhat postupně. Ty první začínají platit už s lednem 2025. A patří k nim i několik z těch nejvýraznějších změn.

Jedním z nejkontroverznějších momentů reformy se na poslední chvíli stalo rozhodnutí o předčasných důchodech tzv. rizikových profesí. Původní návrh až do třetího čtení ve sněmovně počítal s tím, že přes sto tisíc lidí dostane možnost odejít do penze dříve bez jejího krácení. Na poslední chvíli však došlo ke změně.

Od ledna tak nově začíná platit možnost předčasného důchodu bez krácení navíc pouze pro pracovníky v tzv. čtvrté kategorii profesí, tedy něco přes deset tisíc lidí. První z nich však budou moci odejít zatím pouze o 15 měsíců dříve, vychází se totiž ze statistiky odpracovaných směn a tu museli dosud ze zákona zaměstnavatelé uchovávat pouze deset let. Kdo tedy odpracoval od roku 2015 deset let v náročném provozu, získá nejprve nárok odejít o 15 měsíců dříve. V budoucnu by maximální možný dřívější odchod měl dosáhnout hranice pěti let před řádným odchodem do penze. Postupně pak také porostou nároky na zaměstnavatele, kteří mají změnu zaplatit. V rámci několika let jim narostou povinné odvody za tyto „rizikové“ zaměstnance o 5 %.

Další výraznou změnou bude naopak sleva z odvodů na důchodové pojištění v případě, že lidé pobírají plnou starobní penzi a zároveň pokračují v práci či podnikání. Z výdělku se na důchodové pojištění posílá 6,5 procenta, ty tak nově pracujícím důchodcům zůstanou, pokud si o to zažádají. Opatření nahrazuje dosavadní mírné zvyšování penze za odpracovanou dobu navíc. Podle ministerstva by tak penzistům a penzistkám s výdělkem 20 000 korun hrubého mohlo nově měsíčně zůstat 1300 korun navíc, ročně 15 600 korun. U mzdy či platu 40 000 korun by to měsíčně bylo 2600 korun a za rok 31 200 korun.

Další změna se od ledna týká vdovských důchodů. „Vdovský důchod se vyplácí pouze při splnění určitých podmínek (např. pokud pečujete o dítě nebo jste v důchodovém věku). Bez těchto podmínek nyní nárok na vdovský či vdovecký důchod po roce zanikne. Může se však obnovit, pokud výše uvedené podmínky nastanou do dvou let od zániku nároku na vdovský důchod. Nově by se toto období pro obnovení nároku mělo prodloužit na 5 let po skončení předchozí výplaty. Tato změna se týká lidí, kteří pobírají vdovský důchod už během aktivní pracovní kariéry. Ti, kteří berou vdovský důchod v seniorském věku souběžně se starobním důchodem, o nic nepřijdou,“ popisuje změnu ministerstvo práce.

Jednou ze změn, která sice platí už od minulého roku, ale od ledna pokračuje její náběh, je pak i zvýšení odvodů živnostníkům. Těm mezi roky 2024 až 2026 rekordně narůstají odvody. A ministerstvo práce pod vedením ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) si tuto novinku nárokuje mezi další z kroků důchodové reformy. „Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) velmi často odvádí na sociální pojištění pouze minimální povinnou částku. Mají pak velmi nízký důchod, zároveň v systému chybí finance na důchody,“ uvádí na svém webu ministerstvo argumenty, které samotní podnikatelé dlouhodobě rozporují.

Platit začne formálně i nejzásadnější opatření reformy, tedy nový výpočet pro růst důchodového věku. V dalších letech však bude zatím stále pokračovat růst podle původního mechanismu, kterým věk pro odchod do důchodu narůstá v současnosti. Jako první dojdou k hranici 65 let muži narození v roce 1965, s každým dalším ročníkem se pak bude důchodový věk odsouvat o měsíc. Růst však nakonec kvůli další ze změn na poslední chvíli neporoste donekonečna. Nový „strop“ se má zarazit na 67 letech.

Novela přináší celou řadu dalších změn a vyhlášena ve Sbírce zákonů byla pár dní před Vánoci. Jednotlivá ustanovení reformy tak budou postupně nabývat účinnosti až do roku 2027. Tedy, pokud k tomu skutečně dojde. Nyní opoziční hnutí ANO a SPD slibují, že podstatnou část reformy zruší, pokud se na podzim po sněmovních volbách dostanou k moci.

Důchodová reforma má podle vlády zajistit dostatek peněz i na důchody budoucích penzistů. Bez reformních změn by propad penzijního systému dosahoval podle koaličních představitelů v polovině století až pěti procent hrubého domácího produktu, v nynějších částkách asi 350 miliard korun. Opozice to zpochybňuje, podle ní reforma představuje jen parametrické změny.