Jak rozvědka Pentagonu vidí válku na Ukrajině: „Nikdo nemá sil na zásadní ofenzívu“

Ukrajině i Rusku chybí vojenské prostředky k tomu, aby proti sobě mohly podniknout zásadní ofenzivu, a konflikt mezi nimi tak míří do patové situace. K tomuto závěru podle agentury Bloomberg došla rozvědka amerického ministerstva obrany (DIA). Zpráva DIA se týká tříměsíčního období do konce června.

Ukrajina podle ní stále nemá tolik munice, aby se vyrovnala Rusku, které dokáže za den vypálit 10.000 dělostřeleckých nábojů. Ukrajinské síly stačí na defenzivní operace, ale v dalších nejméně šesti měsících nebudou schopny zahájit rozsáhlou protiofenzivu. Rusko zase zvolilo strategii s cílem napadenou zemi vyčerpávat a dokáže udržovat nárazníkovou zónu, kterou jeho armáda obsadila. Nemá však dost sil na to, aby „z jeho strany hrozil hlubší postup na území ovládaná Ukrajinci, například na Charkov,“ uvedla obranná zpravodajská agentura.

Bloomberg píše, že toto hodnocení situace ohledně ruské invaze na Ukrajinu je součástí zprávy generálního inspektora Pentagonu Roberta Stroche o americké pomoci poskytované Ukrajině. Shoduje se s veřejnými prohlášeními některých vysoce postavených amerických činitelů, včetně bývalého předsedy sboru náčelníků štábů amerických ozbrojených sil Marka Milleyho.

Zpráva DIA se týká tříměsíčního období do konce června, tedy doby, kdy americký Kongres po měsících průtahů schválil další balík vojenské pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 61 miliard dolarů (asi 1,4 bilionu korun). Ukrajinská armáda od té doby podnikla překvapivý vpád do ruské Kurské oblasti a její letectvo začalo využívat bojové letouny F-16 dodané západními spojenci.

Američtí vojenští zpravodajci ve zprávě vyzdvihují to, že Ukrajina úspěšně využívá střely ATACMS dodávané Spojenými státy. Šlo o útoky na místa uvnitř okupovaného ukrajinského území, kde ruská armáda skladuje munici a parkuje vrtulníky. Při ukrajinském úderu s nasazením těchto střel byla potopena ruská korveta a Ukrajina je použila také k útokům na ruskou protivzdušnou obranu na okupovaném Krymu a zničila několik nejmodernějších systémů S-400. Rusko kvůli tomu bylo nuceno posílit systémy protivzdušné obrany na Krymu, kde například na obranu Krymského mostu, spojujícího poloostrov s ruskou pevninou, nasadilo své nejpokročilejší systémy S-500, uvedla také DIA.