„Něco by se s tím dít mělo.“ Politici musí rozhodnout, jestli antimonopolnímu úřadu přihrát další vliv

Reforma Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se stala jedním z nejdiskutovanějších témat posledních dní. Na jedné straně stojí předseda ÚOHS Petr Mlsna, který požaduje výrazné rozšíření pravomocí úřadu i těch svých, zatímco odborníci varují před přílišnou kumulací moci v rukou jednoho člověka. Antimonopolní úřad se teď chce zaměřit především na neviditelné kartely a oligopoly, kde ale nelze hned poznat narušení soutěže. Návrh už se dostává mezi politiky, kteří by měli rozhodnout v následujících měsících.

Petr Mlsna nedávno na setkání s prezidentem Petrem Pavlem a v médiích představil svou vizi, která zahrnuje například nástroj pro regulaci trhů, kde nefunguje základní hospodářská soutěž, ačkoli nelze prokázat zneužití dominantního postavení ani zakázanou dohodu. „Seznámil jsem pana prezidenta Pavla s některými legislativními návrhy, které jsme připravili v oblasti soutěžního práva,“ uvedl Mlsna.

Reforma, kterou ÚOHS připravuje, zahrnuje zavedení nového soutěžního nástroje, umožňujícího regulaci u nefunkčních trhů, a postihy za kartelové dohody i pro fyzické osoby. Tyto osoby by mohly čelit pokutám nebo zákazu činnosti ve statutárních orgánech. Podobné úpravy již fungují například v Německu nebo Itálii.

Kritika odborné veřejnosti

Odborníci z Rekonstrukce státu však varují před riziky spojenými s koncentrací pravomocí. „Systém, který koncentruje rozhodovací pravomoci do rukou jediného člověka, vytváří prostor pro korupci a politické manipulace,“ uvádí organizace. Navrhují zavedení kolektivního rozhodování a větší transparentnosti, což by podle nich vedlo k efektivnějšímu a spravedlivějšímu fungování úřadu. Mlsna je v čele antimonopolního úřadu od prosince 2020, kdy jej do funkce jmenoval tehdejší prezident Miloš Zeman. Předtím působil jako náměstek ministra vnitra. Ve funkci nahradil Petra Rafaje, který rezignoval.

Rekonstrukce státu dlouhodobě prosazuje zákony na podporu transparentnosti a efektivity veřejné správy. Podle jejich analýzy současný systém, který umožňuje opakovaný přezkum veřejných zakázek, zpomaluje veřejné investice a zvyšuje náklady. Reforma by měla zkrátit dobu rozhodování a posílit nezávislost ÚOHS, aby rozhodnutí nebyla ovlivňována politickými nebo ekonomickými tlaky.

„Veřejné investice se v Česku vlečou šnečím tempem. Jako jediní v EU máme systém, kdy jedna veřejná zakázka může být přezkoumána až pětkrát. Není proto divu, že usilujeme o změnu. Reforma ÚOHS pomůže zrychlit rozhodování úřadu a přináší lepší pojistky proti korupci,“ uvedl právník organizace Věnek Bohuš.

Stanoviska vlády a hospodářského výboru

Ministerstvo pro místní rozvoj pod vedením ministra Ivana Bartoše už před časem představilo komplexní reformu ÚOHS, která má zrychlit přezkum veřejných zakázek a posílit protikorupční opatření. Hlavními změnami jsou zavedení jednoinstančního rozhodování a kolektivního rozhodování namísto koncentrace pravomocí u předsedy. Tato opatření mají za cíl zkrátit dobu přezkumu a snížit byrokratickou zátěž.

Ministr Bartoš také zdůraznil, že ÚOHS by měl více fungovat jako rozhodce než jako vyšetřovatel, což by mělo vést k objektivnějšímu a spravedlivějšímu přezkumu. Soudní přezkumy budou mít pevně stanovené lhůty, což zajistí rychlejší ukončení sporů a vyšší právní jistotu pro všechny zúčastněné strany.

ÚOHS nicméně své podněty už přepracoval do podoby formálního návrhu, který zaslal Úřadu vlády. Dalším chystaným opatřením je možnost postihu za kartel i pro fyzické osoby, ne jen pro podniky. Tyto osoby by mohly dostat pokutu za kartelové dohody nebo i zákaz činnosti ve statutárních orgánech. Mluvčí vlády Adéla Ješátková potvrdila, že kabinet Petra Fialy by měl o návrhu rozhodnout do letních prázdnin. „Mělo by se to stihnout do léta,“ uvedla.

Šéf sněmovního hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS) následně pro deník Echo24 uvedl, že je otevřen debatě o změnách v oblasti hospodářské soutěže. „Chápu postoj, že předseda úřadu by neměl být příliš mocný a zasahovat jen dle svého názoru, na druhou stranu něco by se s hospodářskou soutěží dít mělo,“ řekl Adamec, přičemž zmínil rizika skrytých kartelů a oligopolů na trhu.

„Co se týká veřejných zakázek, tam nehodláme zřejmě měnit vůbec nic. Co se týká hospodářské soutěže, povedeme o tom debatu a vzhledem k tomu, jak to dnes na trhu vypadá, si myslím, že k nějakým posunům dojde,“ dodal.

Nefunkční úřad

Není to jediná změna, o které se v poslední době v souvislosti s antimonopolním úřadem hovořilo. Panuje totiž poměrně rozšířený názor, že Mlsnův ÚOHS v mnohých případech nemůže konat tak, jak by bylo potřeba. Mlsna proto nedávno přišel s jiným požadavkem na rozšíření jeho pravomocí. Pomoci by to mohlo například na trhu s potravinami, kde se dlouhodobě řeší, kdo může za jejich zdražování. Většinou se ukazuje právě na velké koncerny, jako je Agrofert.

Nově by tak úřad podle návrhu mohl dělat namátkové kontroly ve firmách nebo žádat od telefonních operátorů informace o mobilních zařízeních a jejich poloze a finančně odměňovat whistleblowery upozorňující na nekalé jednání ve firmách. Navrhuje také výše zmíněné dosud neexistující tresty pro fyzické osoby, které se podílejí na narušování férové hospodářské soutěže. Už od loňského července přitom může antimonopolní úřad získat přístup k přepisům policejních odposlechů, a to u zastavených trestních řízení, kde předtím soud policii odposlech povolil kvůli podezření na hospodářský trestný čin.

Mluvčí úřadu Martin Švanda zdůvodňuje požadované změny tím, že má nyní úřad na koncentrovaných trzích omezené možnosti, jak postihovat soutěžitele za narušení hospodářské soutěže. „Typicky se může jednat o trhy, kde existuje buď významný soutěžitel, který funguje jako tzv. tvůrce ceny, oligopolní trhy, které jsou náchylné k tacitní koluzi (soutěžitelé postupují ve shodě, avšak netvoří domluvený kartel), nebo trhy se silnými síťovými účinky, typicky digitální trhy,“ vyjmenovává Švanda.

Podle odborníka na soutěžní právo Roberta Nerudy (manžel bývalé rektorky Mendelovy univerzity a prezidentské kandidátky Danuše Nerudové), který na antimonopolním úřadu pracoval osm let a jako místopředseda úřad v roce 2009 také vedl, je část navrhovaných změn rozumná: například získání přístupu k informacím shromažďovaným jinými úřady, odměny pro whistleblowery nebo takzvaný nový antitrustový nástroj.

„V jiných případech se však nemohu zbavit dojmu, že jde o snahu zbavit se ‚otravných‘ překážek bezmezného výkonu už dnes opravdu silných pravomocí – např. v podobě soudního přezkumu důvodnosti dawn raidu nebo principu bez zločinu není trestu (divestice),“ uvedl předtím Neruda.