Strana Le Penové dostala od voličů nejvíc hlasů, jejímu vítězství však zabránil volební systém

VOLBY VE FRANCII

Strana Le Penové dostala od voličů nejvíc hlasů, jejímu vítězství však zabránil volební systém
Národní sdružení Marine Le Penové na úspěch v červnových evropských volbách nenavázalo. Foto: Shutterstock
1
Svět
Sdílet:

Na počet hlasů pravicové Národní sdružení (RN) v právě proběhlých francouzských parlamentních volbách drtivě zvítězilo. Hnutí Marine Le Penové jich od občanů ve druhém kole voleb obdrželo přes 10 milionů, tedy o tři miliony více, než byl zisk v tomto ohledu druhé levicové koalice Nová lidová fronta (NFP). Přesto na počet křesel skončila před volbami favorizovaná RN až třetí. Může za to většinový volební systém i strategie jejích oponentů.

Národní sdružení v nedělních volbách obdrželo celkem 37,06 % hlasů, Nová lidová fronta 25,81 % a koalice Spolu, která byla postavena okolo strany Obnova úřadujícího prezidenta Emmanuela Macrona, získala 24,53 %. Tato převaha RN se však nepřeklopila do zisku křesel v Národním shromáždění, dolní sněmovně francouzského parlamentu. Zde navzdory předvolebním analýzám dominovala levicová koalice - ta bude mít celkem 180 poslanců, centristické Spolu bude se 159 křesly druhé nejsilnější. Až poté následuje Národní sdružení, jejich členům a přidruženým kandidátům připadne 142 křesel. To je sice o 53 víc, než kolika RN disponovalo dosud, ale na zisk premiérského postu, na které si ještě pár dní nazpět brousil zuby formální předseda strany Jordan Bardella, to zdaleka nestačí.

Čtěte také: Macron umetl ve Francii cestu k moci komunistům a antisemitům, soudí Vondra

V čem tkví nepoměr mezi obdrženými hlasy a skutečnými volebními zisky? Zejména ve většinovém volebním systému, který brání v úspěchu těm uskupením, které majorita voličů vnímá jako extrémní. Ve Francii je tento efekt ještě umocněný skutečností, že volby probíhají dvoukolově, a politickým stranám a koalicím se tak otevírá poměrně široké pole působnosti pro různé taktické manévry. Přesně k něm se nyní uchýlily i dva ve výsledku nejsilnější subjekty - Nová lidová fronta a Macronova koalice Spolu.

Ty po prvním kole začaly stahovat své kandidáty z těch volebních okrsků, kde podle jejich uvážení neměli šanci - tak, aby se netříštily hlasy "protilepenovského" elektorátu. Levicoví a středoví voliči na tuto strategii skutečně zareagovali pozitivně. Podle analýzy deníku Le Parisien, v okrscích, kde se střetlo Spolu a RN, 72 % lidí, kteří v 1. kole hlasovali pro levicovou koalici, šlo volit Macronova kandidáta. Obráceně tato spolupráce fungovala o poznání méně: v soubojích Nové lidové fronty a lepenovců se k levici přiklonila zhruba polovina centristických voličů - v případě, že v daném okrsku byl levicovým kandidátem člen radikální Nepodrobené Francie (LFI), toto číslo kleslo dokonce na 43 %. V konečném součtu však levice a macronisté mohou slavit úspěch. Národnímu sdružení byl, alespoň prozatím, ve Francii znovu odepřen přístup k moci.

Co se ve vrcholné francouzské politice bude dít v následujících dnech, je však nejasné. Dosavadní premiér Gabriel Attal z Macronovy strany Obnova přijel po volbách do Elysejského paláce podat demisi. Prezident ji však odmítl, ponechal Attala zatím ve funkci a požádal ho, aby nadále zajišťoval chod země. S odkazem na vyjádření prezidentské kanceláře o tom dnes informovala francouzská média.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články