Shitstorm jako symbol doby. Utýráme se k smrti?

Ta kniha je o tom, co následovalo po jejím vydání. Krátce po něm totiž vyšel rozhovor s oběma autory v Neue Zürcher Zeitung. Nevinně se jevil jen na první pohled. Vždyť Juli Zehová v jedné pasáži tvrdí: „Ten klid devadesátých a nultých let byl pozoruhodný. Naše generace nebyla aktivistická, byla to veskrze optimistická doba.“ A Twitter šel do kolen.

Paní neslyšela nic o hrubosti devadesátek? Nic o krajní pravici a rasismu? A zve se spisovatelkou? Juli Zehová, bestsellerová autorka a ústavní soudkyně spolkové země Braniborsko, vydala svůj nový román Zwischen Welten (Mezi světy), který napsala spolu se spisovatelem Simonem Urbanem. Jedním z jeho ústředních motivů je shitstorm – fenomén, který autoři chápou jako metaforu současnosti.

Že veřejnost reaguje podrážděně, nepřekvapí. Juli Zehová je agilní veřejná intelektuálka, která se hlásí o slovo v každé společenské debatě. Nevynechala covid, kdy patřila k nejvytrvalejším kritikům restriktivních opatření. Nevynechala válku na Ukrajině. Bývalý ukrajinský velvyslanec Andrij Melnyk ji od jejího vstupu do debaty tituluje „naše podlá paní Zehová“.

Kniha zaujme i svou formou: jde o román psaný nikoli v dopisech, ale e-mailových a whatsappových zprávách. Protagonisty jsou dva čtyřicátníci, Theresa a Stefan. Kdysi spolu studovali i bydleli, pak se jejich cesty rozešly, nyní si po dvaceti letech vysvětlují, jak se stali tím, kým nyní jsou. Theresa se rozhodla převzít statek po otci. Chová krávy, obhospodařuje pole, dodává mléko do supermarketů a bojuje za hospodářství odpovědné k zvířeti, člověku i přírodě.

Mladí*é novináři*ky

Na venkově je vzduch čistý, ale jinak je dusno. Theresu ohrožuje sucho i ekologická politika. Dotování energetických plodin podněcuje zemědělce, aby proměnili Německo v mrtvou monokulturu. Theresina péče o krávy, třeba to, že odmítá oddělovat telata od matek, je v dobách cenového dumpingu zoufale neefektivní. S důstojným zacházením se zvířaty se zkrátka nepočítá. Ale hlavně: krávy se svou produkcí metanu prý nepatří do společnosti jednadvacátého století.

Od Stefana se jí kdovíjaké podpory nedostane. Vede kulturní sekci vyhlášeného hamburského týdeníku Bote a krávy jej nedojímají. Fakt je rostlinné mléko takový problém? Jak si chceš obhájit ten metan? A jak se ti vlastně žije v Braniborsku, v této baště voličů AfD?

Celý text Terezy Matějčkové „Nezbylo z nás než chodící klišé“ si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME. Nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.