Bob Dylan ve službách „náčelníka“. Co v Praze předvedl uctívaný písničkář?

ECHO SALON O DYLANOVI

Bob Dylan ve službách „náčelníka“. Co v Praze předvedl uctívaný písničkář?
Co třiaosmdesátiletý hudebník v Praze předvedl? Foto: Profimedia
3
EchoSalon
Ondřej Štindl
Sdílet:

Třikrát za sebou v Praze koncem minulého týdne koncertoval Bob Dylan, uctívaný písničkář, nositel Nobelovy ceny za literaturu a jeden z nejvýznamnějších světových umělců posledních desetiletí. Co třiaosmdesátiletý hudebník v Praze předvedl? Jaká je tvorba jeho pozdního období a co vlastně Dylana jako tvůrce definuje? V Salonu Echa o tom redaktor Ondřej Štindl mluvil s anglistou a editorem českých vydání Dylanových textů Petrem Onuferem, nakladatelem a předním „dylanologem“ Michalem Plzákem a hudebnicí Zuzanou Barincovou.

Celá audio a video verze zde.

Co jste na zatím poslední Dylanova pražská vystoupení říkali?

Onufer: Stihl jsem jen ten páteční koncert, později jsem slyšel, jak vypadala vystoupení v sobotu a v neděli, docela mě to mrzí. Ondřej Bezr v recenzi páteční koncert přirovnával k veřejné zkoušce, přijde mi to případné. Byl to první Dylanův koncert, ze kterého jsem neodcházel bezvýhradně nadšen, byl jsem sice spokojen a byl jsem rád, že jsem Dylana pojedenácté viděl a že byl ve velmi dobré pěvecké formě, velice se mi líbil výběr písní. Ale byl jsem trochu nespokojen s výkonem kapely, především bubeníka, legendárního Jima Keltnera, nemůžu říct, že by v pátek Dylanova kapela zrovna šlapala. Pak to prý bylo lepší.

Plzák: Ještě v sobotu se Dylan na židličce od piana často otáčel směrem k bubeníkovi, gestikuloval na něj a něco mu vysvětloval. A v neděli to už bylo něco úplně jiného, to byl až nadpozemský zážitek. Dylan půlku koncertu odzpíval s mikrofonem v ruce, nehrál tolik na klavír, když se do něj opře, je to totiž o strach. A jeho soustředění na zpěv bylo skutečně poznat, protože vyzpívával, což je především u těch delších skladeb podstatné, jinak se z nich může stát deklamace, ve které se člověk, který třeba úplně nerozumí textům, může snadno ztratit. Takhle z nich ale bylo znát drama, byl jsem dojatý.

Barincová: Já nakonec kvůli viróze jít nemohla. Ale Dylana jsem na turné Rough and Rowdy Ways viděla v Portchesteru ve státě New York, sledovala jsem ho asi ze šesti metrů.

Jak vypadá ze vzdálenosti šesti metrů?

Barincová: Báječně. A dokonce mu to během koncertu dvakrát ujelo, možná proto, že vystupoval na plus minus domácí půdě a usmál se.

Zkrácená verze na YouTube zde.

Celý text si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od středečních 18:00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Potřebujeme víc Mikeů Tysonů!

KOMENTÁŘ

Stárnutí má svoje výhody. Například člověka přivádí k tomu, aby nacházel vzory a inspirace ve zdrojích dříve nečekaných. Tím se dostávám k Mikeu Tysonovi, plus ...

00:07

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články