Voliči levice a zelených nejsou tolerantní k jiným názorům, ukázal průzkum

Nejvíce odmítají názory druhých voliči levice. Vyplývá to z výsledku průzkumu Technické univerzity v Drážďanech. Výzkumníci zkoumali politické názory respondentů a zeptali se jich, jak moc polarizující jsou podle nich pro jejich oponenty témata jako covid či válka na Ukrajině. „Voliči levicových a zelených stran se radikálněji vymezují vůči lidem s odlišnými názory než lidé, kteří se řadí spíše k pravicovému politickému spektru,“ je jeden ze závěrů obsáhlé studie. Informoval například Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Levicoví voliči se ostře vymezují především v otázkách změny klimatu či pandemie covid-19. Přitom konkrétně v Německu bylo odmítání názorů z druhé strany přibližně stejně silné jak u voličů AfD, tak u voličů zelených. Rozcházeli se však na tématech. Pro AfD to byla imigrace, pro zelené změna klimatu.

Zajímavý byl také odhad respondentů, které téma bude nejvíce polarizující pro voliče na opačné straně politického spektra. Vysoko se v tomto odhadu pohybovala klimatická změna a sociální dávky. Zatímco změna klimatu je polarizujícím tématem, sociální dávky se v potenciálu voliče rozdělit a polarizovat ocitly až na posledním místě.

Vzhledem k tomu, že výzkum organizovala německá univerzita, věnovala se pochopitelně blíže i tomu, co rozděluje německou společnost. Jako nejsmířlivější a tedy nejméně odmítající lidi s jinými politickými názory vyšli středoví liberálové, následováni nevoliči a na třetím místě voliči křesťanských demokratů.

Výzkum také ukázal, že Německo je v některých otázkách stále rozděleno po linii východ-západ. Zatímco na západě Německa není podpora Ukrajině výrazným předmětem sporů, na východě je to druhé nejvíce polarizující téma po migraci.

Přesto není německá společnost ta nejrozdělenější. Mnohem více polarizovaní jsou podle výzkumu obyvatelé Itálie a Řecka. Naopak v  Nizozemsku, Francii a České republice zasahuje politika podle výzkumníků do společenského rozdělení nejméně.

Nejvíc polarizující téma je v České republice válka na Ukrajině. V tomto tématu dokonce Česká republika vyšla ze všech sledovaných zemí nejhůře. Druhým nejpalčivějším tématem v Česku je podle výzkumu imigrace. V dalších otázkách už se Česká republika objevovala na chvostu. Například změna klimatu způsobuje v České republice dokonce nejméně emotivních rozporů mezi voliči, a to ze všech sledovaných zemí.

Výzkumníci se zeptali na 20 000 lidí z Německa, Francie, Řecka, Itálie, Nizozemska, Polska, Švédska, Španělska, České republiky a Maďarska nejdříve na jejich vlastní politické postoje a následně se zeptali, jak moc polarizující daná témata budou podle nich u jejich politických protějšků. Ptali se jich na téma klimatické změny, pandemie covidu-19, postavení žen ve společnosti, práva sexuálních menšin, téma sociálních dávek a na imigraci. Cílem šetření bylo zjistit jak silná je tzv. afektivní polarizace, tedy která témata se voličů silně emocionálně dotýkají a vedou ke společenskému napětí.