Proč disent nechtěl nobelovku pro Kunderu. Unikátní svědectví Milana Uhdeho

Kampaň proti Milanu Kunderovi jsem si do dějin českého disentu zařadil jako nedůstojnou epizodu, píše Milan Uhde v rozsáhlé vzpomínce na spisovatele, který zemřel minulý týden ve Francii ve věku 94 let. Uhde se v textu zabývá vztahem Kundery a disentu. Je přesvědčen, že někteří přední čeští disidenti a jejich přátelé v exilu neodhadli situaci dobře, když v obavě, že nobelovský laureát Kundera ve své řeči přejde mlčením jejich společensky obranný zápas, prosadili proti němu kandidaturu Jaroslava Seiferta. Více v novém vydání Týdeníku Echo.

Truchlivý bůh smíchu a románu. Ve středu 12. července dopoledne, hned po oznámení smrti Milana Kundery, se na sociálních sítích objevily různé komentáře, výroky a hodnocení a taky historky. Nemohly mezi nimi chybět ani ty, které popisovaly, jak se Kundera po roce 1989 čas od času objevoval ve své rodné zemi v přestrojení, prý dokonce za mnicha, s nalepenými vousy nebo v paruce, a pokaždé, když ho někdo poznal, reagoval zapřením, předstíráním, že jde o omyl, a pak rychlým zmizením. Z čeho tento postoj vycházel? Více o Kunderově nesmrtelnosti píše Jiří Peňás.

„Spějeme k socialismu miliardářů. Evropa připomíná pozdní římskou republiku“. Evropa vstřebává šok z etnických nepokojů ve Francii, kde jeden týden bitek s policií oživil pochybnosti nad politikou masového přistěhovalectví a integrace muslimů. O vývoji nejen ve Francii, ale v celé frankofonní části Evropy, i o tom, čím je středovýchodní Evropa jiná a pro někoho ze západní Evropy přitažlivější jako místo k životu, hovořil Daniel Kaiser s historikem a veřejným intelektuálem Davidem Engelsem. Tento Belgičan už několik roků svůj čas dělí mezi Brusel a Poznaň. Je autorem historických studií, které hledají paralely v úpadku mezi dnešní Evropou a světem starého Říma – ovšem s jinou pointou, než by byla nasnadě.

„Lex ČEZ bude znamenat konec kapitálového trhu v Česku.“ Vláda Petra Fialy poslala do sněmovny mimořádně kontroverzní zákon o přeměně společností, který mu fakticky dovoluje zestátnit ČEZ proti vůli ostatních vlastníků. Zpravodajem zákona je poslanec ODS Karel Haas, dlouhé roky právník specializovaný na finance. Spolu s ním v Salonu Týdeníku Echo diskutují investor Michal Šnobr, expert na energetiku a nejvýraznější menšinový akcionář ČEZ, a Petr Dědeček, výkonný ředitel investiční společnosti Patria Finance. Salon vedla Lenka Zlámalová.

Vláda si půjčí na nový dotační byznys. Schodek se zvýší o dalších 137 miliard. V polovině června se vláda Petra Fialy rozhodla, že si z evropského balíku půjčí 137,4 miliardy korun. Ostře ji za to kritizovala Národní rozpočtová rada vedená Mojmírem Hamplem. Rada trefně upozornila, že je to fakticky zvýšení schodku rozpočtu o dalších 137,4 miliardy korun. Jen ho hned neuvidíme. Peníze přijdou, vláda je utratí. Ale splácet se bude dlouhých třicet let. Proti byl dokonce i ministr financí Zbyněk Stanjura. Více v komentáři Lenky Zlámalové.

Svět, který nelze vyprávět? Zkušenost žádná, místo příběhů máme data. Pestrost našeho prožívání se scvrkla a zploštila způsobem, který by filozof Walter Benjamin hovořící o „konci zkušenosti“ nepovažoval za možný. Místo příběhů máme informace a data. Potíž může být v tom, že příběhy činí náš svět smysluplným, jsou hrází před nahodilostí. Informace fungují jinak. Každá informace odhaluje ani ne tak prostor známého, ale poukazuje na to, co všechno nevíme. Mají však podstatnou výhodu: dají se analyzovat, syntetizovat a vždy znovu vyvolat. Příběhy – jejich spřádání i jejich poslouchání – vyžadují jinou pozornost. Nenechte si ujít esej Terezy Matějčkové s názvem Svět, který nejde vyprávět?.

Rozpaky ve Vilniusu. Americká politika k Ukrajině je schizofrenní. Ukrajinské veřejné rozladění evidentně vedlo ke sporům přímo na summitu. Ministr obrany Británie, jinak jednoho z nejpevnějších spojenců Kyjeva, Ben Wallace, vybuchl, že Ukrajina by měla dávat najevo víc vděčnosti, a prohlásil, že „není Amazon“. O vděčnosti hovořil také americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Na ukrajinské členství panují dva názory. Více o tom Ondřej Šmigol.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.