„Spějeme k socialismu miliardářů. Evropa připomíná pozdní římskou republiku“

Evropa vstřebává šok z etnických nepokojů ve Francii, kde týden bitek s policií oživil pochybnosti nad politikou masového přistěhovalectví a integrace muslimů. O vývoji nejen ve Francii, ale v celé frankofonní části Evropy, i o tom, čím je středovýchodní Evropa jiná a pro někoho ze západní Evropy přitažlivější jako místo k životu, hovoříme s historikem a veřejným intelektuálem Davidem Engelsem.

Tento Belgičan už několik roků svůj čas dělí mezi Brusel a Poznaň. Je autorem historických studií, které hledají paralely v úpadku mezi dnešní Evropou a světem starého Říma – ovšem s jinou pointou, než by byla nasnadě.

Dosáhly letošní nepokoje ve Francii nové kvality, když je porovnáme s předchozími vlnami, hlavně z roku 2005?

Ano, a to hned na několika rovinách. Jednak jsou tentokrát výtržnosti mnohem silnější a mnohem násilnější: za pouhý jeden týden byla policie nucena zatknout stejně lidí jako v roce 2005. Jenže tehdy nepokoje trvaly tři týdny. Teď byla nasazena čtyřnásobná síla policistů. Celkové škody vyčíslené na 280 milionů eur se blíží dvojnásobku škod z roku 2005 atd. Velké rozdíly jsou ale i v kontextu: roku 2005 skutečně předměstí zvaná banlieues trpěla vážnými nedostatky v infrastruktuře. Tento problém se mezitím podařilo z větší části odstranit, mimochodem, státní finance se sem přesměrovaly na úkor France périphérique, venkovské Francie, která je víc na chvostu. Takže se zlepšilo spojení z banlieues do center, opravovaly se školy, byly nastartovány programy veřejných prací, v problémových předměstích nově zaměstnali spoustu sociálních pracovníků. Policie dostala zadání chovat se s tou nejvyšší možnou zdrženlivostí. A přesto když pak znovu propuknou nepokoje, nabírají tuto extrémní podobu. A ještě v jednom ohledu bylo letos dosaženo nové kvality: veřejné mínění se přestalo solidarizovat s policií. I pravice se s projevy empatie vůči policistům držela nápadně zpátky – podle mě to je následek toho, do jaké míry byla policie prezidentem Macronem instrumentalizována, proti Žlutým vestám, proti demonstracím za covidu, proti demonstrantům, kteří se bouřili proti důchodové reformě. Ve všech těchto případech policie proti občanům občas postupovala velmi brutálně.

Takže se dá říct, že Macron policii zpolitizoval? A nebyla náhodou ta občasná brutalita vůči demonstrantům odpověď na prudké chování demonstrantů, které třeba policejním zásahům předcházelo?

Až na to, že policejního násilí bylo na politických demonstracích skutečně mnohem víc než proti násilníkům v banlieues. Desetina takového násilí ze strany policie v Budapešti nebo ve Varšavě – a Evropský parlament by už přijímal rezoluce o ohrožení právního státu. I média dávají najevo jen málo sympatií s tímto druhem obětí policejního násilí. Nejsou to ty správné menšiny, kolem jejichž osudu se točí velká část veřejného diskurzu, jsou to jen narušitelé klidu z vymírajícího a většinou konzervativně naladěného středního stavu. Není divu, když sám prezident Macron, který bezprostředně po událostech kolem Nahela (policistou zastřelený 17letý Nahel Merzouk, jehož smrtí nepokoje 27. června odstartovaly – pozn. red.) a ještě před koncem policejního vyšetřování se od dotyčného policisty výslovně distancoval, pravidelně dává najevo svůj odpor k sociálním deprivantům a nezaměstnaným lidem francouzského etnického původu a z provincie.

Posledních šest sedm let byla západní Evropa ušetřena velkých teroristických útoků, masakrů na úrovni Bataclanu. Zajímalo by mě, jestli když vlna terorismu odezní, to veřejné mínění nevede k pocitu, že těžkosti s muslimským přistěhovalectvím se vlastně nějak vyřešily a je čas posunout se dál.

Máte pravdu, že za posledních několik let ta velká vlna spektakulárních atentátů polevila, což může být dané jednak zlepšenou spoluprací tajných služeb, jednak i zklidněním politické situace na Blízkém východě. Myslím také, že roky covidových opatření se svými zákazy vycházení a policejním dohledem tu znamenaly jistý logistický zářez. Samozřejmě je ale to odeznění terorismu naprosto irelevantní. Zaprvé tu jde, promiňte mi to slovo, o módní fenomén a napodobování. Jeden zdařilý atentát, a klidně může odstartovat nová vlna. Zadruhé jsou teroristické útoky jen špičkou ledovce a vlastně odvádějí pozornost od sice ne tak prominentních, ale daleko důležitějších jevů, jako jsou znepokojivý nárůst kriminality a rozšiřování no-go zón všude po západní Evropě, jako je nahrazování domácích Evropanů lidmi z jiných civilizací, které bude dokončeno během pouhých několika desítek let. Lidé z mimoevropských civilizací už dnes v některých městech – Paříž, Marseille, Brest a Lyon, ale taky Frankfurt, Amsterdam, Brusel – tvoří většinu v kategorii mládeže a někde – v Londýně, Birminghamu, Manchesteru, Leicesteru – i absolutní většinu.

Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.