Vzpoura v ODS. Praha-západ se bouří proti novým poplatkům za ČT. „Odmítáme daň z internetu“

Uvnitř vládní koalice dochází k rozkolu kvůli projednávané takzvané velké mediální novele, která zavádí zvýšení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) a širší definici toho, kdo by měl platit. Část členů ODS teď otevřeně vystoupila proti a požaduje, aby vedení strany její prosazování zastavilo.

Oblastní rada ODS Praha-západ v minulých dnech přijala usnesení, které vyjadřuje nesouhlas s navrhovaným zvýšením poplatků. Konkrétně uvádí, že rada „nesouhlasí se zvyšováním televizních poplatků a jejich přeměnou na de facto daň z internetu a vyzývá odpovědné představitele ODS, aby zabránili snahám o jejich prosazení“.

1/x 🧵Oblastní rada ODS Praha-západ jednomyslně přijala usnesení, že "nesouhlasí se zvyšováním televizních poplatků a jejich přeměnou na de facto daň z internetu a vyzývá odpovědné představitele @ODScz, aby zabránili snahám o jejich prosazení." pic.twitter.com/tzJtdknvf4

— Tomáš Šalamon (@SalamonTomas) November 13, 2024

Člen oblastní rady ODS Praha-západ Tomáš Šalamon o tom infformoval na síti X a vyjádřil své obavy ohledně ekonomického dopadu navrhovaných změn. „Zvýšení poplatků na 2580 Kč ročně znamená poměrně zásadní zdanění domácností. Pro mnoho poplatníků jde o vyšší daňovou zátěž než je daň z nemovitosti a pro nízkopříjmové rodiny dokonce i než je jejich daň z příjmů.“

Šalamon také upozorňuje na širší důsledky pro celou populaci. „Se zdaněním zařízení schopných připojit se k internetu navíc tato daň dopadne na téměř celou populaci jen s minimem možností jí uniknout,“ míní.

Odborné i ideologické argumenty

Členové ODS, kteří se postavili proti novele, upozorňují na zastaralost koncepce plošných televizních poplatků. „Plošné televizní poplatky vznikly v době, kdy rozhlas a televize byly masovým médiem a technologie neumožňovala vylučitelnost ze spotřeby,“ říká Šalamon. Podle něj dnešní technologie umožňují poskytování vysílání předplatitelům a trh medií je nyní otevřenější než kdy dříve.

V kritice nezůstává opomenuta ani samotná role veřejnoprávních médií. „Veřejnoprávní média nejsou a nemohou být arbitrem objektivity,“ tvrdí Šalamon, přičemž argumentuje, že skutečná objektivita může být dosažena pouze soutěží různých názorů na volném trhu.

Výhledy do budoucna

Na druhé straně Syndikát novinářů ČR v nedávném prohlášení apeluje na politické představitele, aby zajistili finanční nezávislost veřejnoprávních médií. Upozorňuje na to, že stabilita financování je klíčová pro udržení nezávislosti ČT a ČRo. „Finanční nezávislost je jedním z pilířů nezávislosti médií veřejné služby,“ stojí v prohlášení syndikátu, který zároveň připomíná, že poplatky nebyly valorizovány desítky let.

Ministr kultury Martin Baxa (ODS) na sociální síti uvedl, že obstrukce opozice komplikují projednávání zákona. Tomu teď hrozí, že se možná nestihne projednat v tomto roce, jak bylo plánováno. Připustil to právě šéf poslanců ODS Marek Benda, předloha je nyní před druhým čtením.

Ředitel ČT Jan Souček varoval, že pokud k navýšení poplatků nedojde, bude televize nucena omezit své vysílací kanály a redukovat náklady. V případě nezvýšení televizních poplatků směřuje Česká televize ke snížení počtu kanálů ze šesti na tři. Varianta, že by zákonodárci poplatky projednali až ve druhém čtvrtletí příštího roku, není podle něj „žitelná.“

Výsledkem nezvýšení televizního poplatku od nového roku by podle Součka bylo to, že v prvních měsících příštího roku by začala zásadní redukce současného modelu veřejnoprávní televize. ČT podle něj nebude moci utrácet za hranou tvorbu a velké dokumenty tolik peněz jako dosud. „Pokud se poplatky od začátku roku nezvýší a my reálně pojedeme podle rozpočtu nazvaného Armageddon, který jsme už odevzdali Radě ČT, tak to radikálním způsobem zasáhne i do zpravodajství a publicistiky,“ řekl Souček. Úspory by se podle něj týkaly originálních produktů, které vznikají pro zpravodajský kanál ČT24, a dotkly by se například i pozic zahraničních zpravodajů.

Sporný zákon

Novela zákonů o veřejnoprávní televizi a rozhlasu má od ledna zvýšit poplatek pro veřejnoprávní televizi o 15 korun na 150 korun měsíčně a pro rozhlas o deset korun na 55 korun za měsíc. Počítá také s pravidly jejich valorizace v případě, že součet ročních měr inflace přesáhne šest procent. Předloha také rozšiřuje okruh poplatníků. Domácnosti mají nově platit za zařízení schopné jakýmkoli způsobem přijímat vysílání, tedy i prostřednictvím internetu, nejen s televizním či rozhlasovým přijímačem jako dosud. Úhrada se tedy má týkat i domácností, které používají takzvaný chytrý telefon, tablet či počítač. Předloha navíc obsahuje změnu plateb pro právnické osoby. Výše poplatku by už neměla záviset na počtu přijímačů, ale na počtu zaměstnanců. Změny by měly podle vlády zajistit udržitelnost financování a nezávislost dvojice veřejnoprávních médií.

Veřejnoprávní televize letos hospodaří s rozpočtem 7,95 miliardy korun a rozhlas má mít výnosy a náklady 2,37 miliardy korun. Díky novele by ČT získala příští rok do rozpočtu 865 milionů korun navíc a ČRo 331 milionů korun navíc. Novela na druhou stranu mimo jiné omezuje oznámení o sponzorování televizních nebo rozhlasových pořadů na 260 hodin za rok, což je asi 85 procent stavu z loňska.