Poplatky za ČT a rozhlas téměř jistě zdraží. Sněmovní výbor většinu změn odmítl

Sněmovna pravděpodobně schválí vládou navržené zvýšení televizního a rozhlasového poplatku, jak jí to ve středu doporučil její mediální výbor. Vláda chce hlavně kvůli inflaci zvýšit od ledna příštího roku poplatek pro Českou televizi o 15 korun na 150 korun měsíčně a poplatek Českému rozhlasu o deset korun na 55 korun za měsíc. Sněmovna se bude novelou zabývat příští týden ve druhém kole schvalování.

Výbor odmítl snahy ANO zrušit zamýšlenou valorizaci poplatků jednou za tři roky podle míry inflace. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) uvedl, že zrušení inflační doložky by bylo proti principu dlouhodobé udržitelnosti financování obou veřejnoprávních médií. Ochoten je ale ke „zjemnění“ úpravy, podle níž mají veřejnoprávní televize a rozhlas ze zákona bojovat proti dezinformacím. Proti této nové povinnosti se postavili nejen zástupci ANO, ale i někteří koaliční poslanci. Například podle místopředsedy podvýboru pro média a svobodu slova Jana Laciny (STAN) by obě veřejnoprávní média měla raději přispívat k mediální gramotnosti.

Před chvíli jsem zahájil jednání výboru pro mediální záležitosti - zákon o ČT a ČRO - 2. čtení a debata o pozměňovacích návrzích. Zájem byl velký, tudíž jednáme v největším sále… pic.twitter.com/MdUWO6gvd1

— Patrik Nacher (@PatrikNacher) September 25, 2024

Vládní novela má mimo jiné stanovit, že hlavními úkoly veřejné služby, kterou mají naplňovat Česká televize a Český rozhlas, má být kromě poskytování objektivních, ověřených, vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů nově „přispívání k postupu proti dezinformacím při respektování svobody slova“. Podle zástupců ANO by taková formulace v zákoně být neměla, což podpořila Nina Nováková (za KDU-ČSL). I podle ní mají veřejnoprávní média zajistit pluralitu a nabídnout celé názorové spektrum, ne rozhodovat, co je nebo není dezinformace.

Poslanci ANO požadovali také zrušit úpravu, podle níž by poplatky hradily domácnosti nově za zařízení schopné jakýmkoli způsobem přijímat vysílání, tedy i prostřednictvím internetu, nejen s televizním či rozhlasovým přijímačem jako dosud. Pro Baxu by byla tato změna nepřijatelná. Rozšíření by mělo oběma veřejnoprávním médiím přivést podle odhadů 600 000 nových poplatníků. Úhrada se tedy má týkat i domácností, které používají takzvaný chytrý telefon, tablet či počítač.

Výbor nepodpořil ani návrh ANO zrušit pasáž, podle níž by Česká televize měla čtvrtinu příjmů z reklamy posílat Státnímu fondu kultury. Podle Ondřeje Babky (ANO) je nelogické, že vládní novela zvyšuje televizi příjmy z poplatků, ale omezuje příjmy z reklamy.

Sněmovna ale možná zúží i okruh poplatníků například o neziskové či sociální organizace. Výbor sice návrhy ANO v tomto směru nepřijal, ale část vládních poslanců se k tomu nepostavila odmítavě, pouze zdrženlivě. Odmítl naopak zrušit úpravu, podle níž se poplatková povinnost nebude vztahovat na firmy do 25 zaměstnanců. Jedinou změnou, kterou výbor podpořil, byl návrh poslance ODS Petra Bendla upřesnit podmínky obchodních sdělení a upravit limity sponzorských vztahů.

Obsáhlá debata se týkala memoranda o parametrech veřejnoprávní televize a rozhlasu, jehož hlavním cílem je podle Baxy zpřesnit znění veřejné služby v rámci duálního mediálního trhu s důrazem na alternativu ke standardním službám komerčního mediálního trhu. Opozici se nelíbilo, že by memorandum podepisoval ministr kultury a neschvalovala Sněmovna. Baxa mírnil obavy, že by ministrův podpis znamenal něco jiného než potvrzení souladu memoranda se zákonnými požadavky.