Pavlův reflex

KOMENTÁŘ

Pavlův reflex
„Volby v Americe ukázaly, jak zranitelná může být demokracie jako systém i v zemích, kde je dlouhodobě zavedená," prohlásil prezident Petr Pavel. Foto: Michal Čížek
1
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Když jsi spadl do jámy, aspoň přestaň dál kopat. Řídí se touto starou radou český prezident při svých výrocích o Donaldu Trumpovi nebo trumpismu?

Včera byl Petr Pavel na besedě se studenty střední školy ve Znojmě a na výsledky voleb v Americe byl samozřejmě tázán. Zřejmě i proto, že v posledních dnech česká média prezidentovi škodolibě připomínala slova z jeho vlastní kampaně před necelými dvěma lety, kdy v jednom podcastu o Trumpovi pravil, že „je to odpudivá lidská bytost“, s níž by si už nechtěl podávat ruku. Byl tehdy tak neprozíravý, že Trumpa považoval za odepsanou figuru. Jako prezident o prezidentovi tak samozřejmě mluvit nemůže a i včera se pokoušel ten výrok otupit s tím, že jeho názor na Trumpa „není relevantní“ (chtěl asi říct něco ve smyslu: není v tomto ohledu důležitý).

 

Když už by si člověk pomyslel, že Pavel přestal kopat, čte dál a vidí, že vlastně nepřestal: „Volby v Americe ukázaly, jak zranitelná může být demokracie jako systém i v zemích, kde je dlouhodobě zavedená.“ Je to, pokračuje český prezident, dáno „menším zájmem lidí o to, co se děje, jejich menší informovaností, a tím pádem větší náchylností nechat se manipulovat, případně trochu vystrašit a pak strach obrátit proti někomu konkrétnímu“.

Momentální teplota česko-amerických vztahů není pro naše životy zas až tak důležitá a není třeba měřit ji na desetiny stupně, zkoumat, co s ní ten který výrok udělá. Ale úvaha ze Znojma česko-americký vztah převyšuje. Český čtenář z ní vyčte Pavlův blahosklonný postoj k řadovým voličům. Svobodomyslný člověk ví, že kdo hlasuje jinak než já, mohl si jen jinak poskládat informace o světě. Podle Pavlova chápání má informací méně, je tedy větší ignorant. Je náchylnější k manipulacím než lidé jako Petr Pavel, je dokonce náchylnější ke strachu. V jeho rozhodování je tedy víc iracionality než v rozhodování lidí jako Petr Pavel.

Nevíme, do jaké míry český prezident mluví bez přípravy, představa, že všechny odpovědi na pravděpodobné otázky mu někdo napsal na lísteček a on se je zpaměti naučil, je až urážlivá. Ale mechanické opakování toho, co slyšel kolem sebe, mu na veřejnosti bylo vlastní zhruba od chvíle, kdy pojal, ještě neveřejně, rozhodnutí kandidovat na prezidenta. A dnes má kolem sebe takové experty na zahraniční politiku, jako jsou veřejnosti známý Petr Kolář (Trump je „autoritář“ a „egomaniak“, vyhlásil tento bývalý diplomat vzápětí po amerických volbách) nebo méně známý Milan Vašina. Než se letos v únoru stal vedoucím Kanceláře prezidenta republiky, řídil Vašina pobočku amerického Aspen Institute v Praze pro střední Evropu. Tato pražská pobočka amerického think-tanku je jasně neokonská, středolevicově orientovaná, takže v Maďarsku se orientuje na antiorbánovce, v Polsku na síly proti PiS… a obecně svět vidí jako střet řekněme liberálnědemokratických režimů a režimů autoritářských. Je to bidenismus v čisté podobě a Pavla můžeme považovat za jeho nositele. V té části Ameriky, která minulý týden prohrála volby, bylo stejné pohrdání „elit“ domněle hloupějšími jako na Pražském hradě. Pro ně je to téměř vrozený instinkt, Pavlův reflex.

×

Podobné články