Izrael aktivoval nálože v pagerech Hizballáhu oproti plánu dříve. Obával se prozrazení
VÝBUCH PAGERŮ V LIBANONU
Izrael se rozhodl aktivovat výbušniny v pagerech členů Hizballáhu dříve, než původně zamýšlel. Důvodem byly obavy, že libanonské militantní hnutí plán tajné operace odhalí. S odvoláním na tři americké představitele to napsal zpravodajský server Axios.
„Byl to okamžik rozhodnutí: teď, anebo nikdy,“ řekl nejmenovaný americký činitel, když popisoval, jak Izrael Spojeným státům odůvodnil načasování útoku.
Někdejší oficiální představitel Izraele obeznámený s operací serveru řekl, že izraelským tajným službám se podařilo podstrčit členům Hizballáhu pagery s instalovanými výbušninami. Jejich aktivace pak měla být překvapivým úvodním úderem v plánované širší válce proti Hizballáhu ve snaze toto Íránem podporované šíitské hnutí ochromit. Během posledních dní se ale Izrael začal obávat, že Hizballáh tento plán odhalí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, jeho ministři a šéfové armády a tajných služeb se proto rozhodli plán spustit ihned a neriskovat jeho prozrazení, řekl americký činitel.
Izrael se k úternímu útoku prostřednictvím pagerů v Libanonu oficiálně nevyjádřil.
O izraelských obavách, jež vedly k rozhodnutí útok zahájit, jako první informoval blízkovýchodní server Al-Monitor, podle kterého pagery nedávno vzbudily podezření u dvou příslušníků Hizballáhu. Podle serveru Axios izraelský ministr obrany Joav Galant několik minut před útokem amerického ministra obrany Lloyda Austina informoval, že Izrael v Libanonu zahajuje operaci, ale odmítl sdělit jakékoliv podrobnosti. „O této operaci jsme nevěděli a nebyli jsme do ní zapojeni,“ řekl v úterý mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller.
Stovky pagerů, osobních komunikačních zařízení, explodovaly v úterý kolem 15:30 místního času téměř ve stejný čas na mnoha místech v Libanonu a Sýrii. Zraněny při tom byly téměř 3000 lidí a nejméně devět osob, včetně osmileté dívky, zemřelo. Mezi zraněnými je i íránský velvyslanec v Libanonu.
Hizballáh je spojencem Íránu a palestinské teroristické organizace Hamás, proti níž Izrael od října vede válku v Gaze. Tu rozpoutal Hamás loni 7. října útokem na Izrael, při němž palestinští ozbrojenci zabili na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 unesli jako rukojmí. Válka v Pásmu Gazy si podle tamních úřadů ovládaných Hamásem vyžádala přes 41.000 palestinských obětí. Od vypuknutí války v Gaze se prudce vyostřily také přeshraniční střety mezi Hizballáhem a Izraelem.