Von der Leyenová získala i hlasy europoslanců ODS. Dostala větší podporu než před pěti lety

Evropský parlament v tajné volbě potvrdil Ursulu von der Leyenovou ve funkci předsedkyně Evropské komise na další pětileté období. Německá politička získala 401 hlasů. Několik jich pak ukrojila i z konzervativní ECR, mimo jiné ze strany europoslanců ODS. Pro pak hlasovali i ostatní zástupci koalice Spolu či jediná pirátská europoslankyně Markéta Gregorová. Pětašedesátiletá německá politička získala zhruba 56 procent hlasů, což více než před pěti lety. Tehdy pro ni hlasovalo 51 procent europoslanců.

Celkem ve čtvrtek hlasovalo 707 europoslanců. Proti setrvání von der Leyenové ve funkci se jich vyslovilo 284, 15 se zdrželo hlasování. Sedm hlasů bylo neplatných. Von der Leyenová se v projevu před hlasováním snažila přesvědčit co největší počet europoslanců, aby jí dali hlas. Spoléhala se na podporu Evropské lidové strany (EPP), ke které sama politicky náleží, frakce socialistů a demokratů (S&D) a liberálů z Obnovy Evropy (Renew Europe). V tajném hlasování, kdy europoslanci měli možnost hlasovat nezávisle na frakci, však neměla 361 hlasů jistých.

Na její stranu se připojili i Zelení. Naopak Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe) dopředu uvedli, že ji nepodpoří. Stejně se vyslovila Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL). Frakce konzervativců z ECR před hlasováním uvedla, že je šéfka komise nepřesvědčila a že většina národních delegací bude hlasovat proti ní. Frakce ale připomněla, že hlasování je volné, to znamená, že každý může volit podle svého osobního uvážení.

„Svoje dnešní hlasování jsem velmi dlouho a detailně zvažovala. Stávající Evropská komise a minulé složení Evropského parlamentu přijalo řadu špatných rozhodnutí. Je realitou, že potřebné změny v Green Dealu a v další důležité legislativě můžeme prosadit jedině ve spolupráci s pravicovými kluby, jako je Evropská lidová strana, jejíž kandidátkou Ursula von der Leyenová je. Shodujeme se s ní na potřebě odstraňování byrokracie, podpoře konkurenceschopnosti Evropy, Ukrajiny a obranného průmyslu. I proto jsem ji nakonec po řadě jednání s těžkým srdcem podpořila. Chceme být konstruktivní a prosadit co nejvíce z našeho programu,“ uvedla předsedkyně europoslaneckého klubu ODS Veronika Vrecionová. Stejně tak potvrdil volbu pro i europoslanec Ondřej Krutílek.

Europoslanec Alexandr Vondra pak odmítl prozradit, zda von der Leyenovou podpořil či nikoliv. „Projev Ursuly von der Leyenové byl pro mě zklamáním. Lovila hlasy spíše v zelených a irských vodách nežli v těch konzervativních a českých. Zároveň v dnešním Evropském parlamentu existuje většina napravo od středu, která při dobré vůli může být schopná revidovat Green Deal tak, aby nepoškozoval evropskou ekonomiku. Lidé nás budou posuzovat podle výsledků naší práce. Volba byla tajná, což jsem si nevymyslel já, ale parlament jako celek. Budu se toho držet, a proto neřeknu, jak jsem dnes hlasoval. Svoji volbu si nechám pro sebe minimálně do hlasování o celé komisi, které bude klíčové pro další směřování Evropské unie,“ uvedl Alexandr Vondra.

Gratuluji Ursule @vonderLeyen ke znovuzvolení předsedkyní Evropské komise. Shodujeme se v silném důrazu na konkurenceschopnost EU, což znamená podporu investic a odstraňování byrokracie. Důležité je pro nás oba i důraz na bezpečnost, a to jak směrem k Rusku, tak k zastavení…

— Petr Fiala (@P_Fiala) July 18, 2024

Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že se se znovuzvolenou předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou shoduje v silném důrazu na konkurenceschopnost Evropské unie či na bezpečnost. Napsal to na síti X. Šéfka Sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová uvedla, že znovuzvolení von der Leyenové je s ohledem na její dlouhodobě zásadové postoje jednoznačně dobrou zprávou pro Česko i EU.

Němka Ursula von der Leyenová vede Evropskou komisi od prosince 2019 jako první žena v této funkci. Její prioritou byla od počátku zelená politika, za svého mandátu se ale musela vypořádat i s dalšími výzvami, jako byla pandemie covidu-19, migrační krize, ruská invaze na Ukrajinu či energetická krize. Asi největší pozornost i kritiku v části Evropy vyvolala unijní Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) a nový migrační pakt.