VIDEO: Prezident podepsal konsolidační balíček. Vysvětlil proč

Prezident Petr Pavel se rozhodl dnes podepsat vládní konsolidační balíček, který má vládě pomoci zlepšit hospodaření státního rozpočtu. Informoval o tom ve videu na sociální síti X, informace o tom, že balíček podepsal, se dopoledne objevila na sněmovním webu. Balíček po podpisu může vyjít ve Sbírce zákonů. Jde o změnu 65 zákonů. Většina jeho ustanovení má vstoupit v účinnost k 1. lednu příštího roku. Vláda v něm hlavně odstraňuje daňové výjimky. Opozice balíček kritizuje s tím, že pouze zvyšuje daně. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová v úterý řekla, že pokud Pavel balíček nevetuje, hnutí se téměř jistě obrátí na Ústavní soud.

Předloha má vládě pomoci konsolidovat veřejné finance a snižovat strukturální schodek státního rozpočtu. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) již dříve označil tempo růstu zadlužování státu za hrozivé. Podle opakovaného vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nejsou české veřejné finance v dobrém stavu a je třeba je konsolidovat.

Dnes jsem se rozhodl podepsat konsolidační balíček. Ve videu vysvětluji proč. pic.twitter.com/7OzMwXNHGL

— Petr Pavel (@prezidentpavel) November 22, 2023

Balíček například zavádí pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty, a to 12 a 21 procent. Nyní platí tři sazby DPH ve výši 21, 15 a deset procent. V nižší sazbě budou hlavně potraviny, do vyšší se přesunou některé služby nebo třeba točené pivo. Sazba daně z příjmů firem se zvyšuje z 19 na 21 procent. Daň z nemovitostí se zvýší v průměru o 1,8 násobek. V příštích dvou letech vzroste spotřební daň z lihu o deset procent, v dalším roce o pět procent.

"Kvůli neudržitelnému tempu zadlužování České republiky jsem se rozhodl dnes podepsat balíček vládních opatření, která nás mají přiblížit ke stabilizaci veřejných financí a snižování státního dluhu. Jeho neschválení by znamenalo neudělat na cestě snižování schodku našeho rozpočtu vůbec nic, a to by napáchalo mnohem větší škody," řekl Pavel.

Prezident zároveň uvedl, že bude věnovat zvýšenou pozornost podobě státního rozpočtu na příští rok, aby v něm byla obsažena prorůstová opatření a aby nezapomněl na ty, kterých se úsporná opatření dotknou nejvíce.

Vláda svůj záměr konsolidace rozpočtu představila letos 11. května. Poslancům ho předložila na konci června. První čtení ve Sněmovně se uskutečnilo ve dnech 12. až 13. července, závěrečné schvalování se odehrálo 13. října. Debatu provázely mnohahodinové rozsáhlé projevy opozičních řečníků. Koalice v reakci na to prosadila ukončení rozpravy a pevné hlasování v danou dobu. Opozičnímu hnutí ANO se to nelíbí a je to jeden z důvodů, proč se chce kvůli balíčku obrátit na Ústavní soud. Předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura vyzval Pavla, aby balíček vetoval. Podle Okamury poškodí balíček ekonomiku i samotné občany.

Stanjura naopak odmítá, že by v důsledku přijetí balíčku hrozila katastrofa. Podle premiéra Fialy se podařilo koalici prosadit jednu z nejdůležitějších věcí v tomto volebním období. Zastává názor, že balíček je ve prospěch občanů a firem a umožní také zrychlit klíčové strategické investice. Stanjura už dříve uvedl, že kabinet už další balíček nepřipraví. V dalších letech chce prověřit ministerské agendy, soustředit se na digitalizaci a úspory hledat i v provozních a personálních výdajích a v národních dotacích.

Balíček a úpravy penzijního systému už dříve uvítala Národní rozpočtová rada. Oslovení daňoví odborníci již dříve uvedli, že některá opatření přinesou firmám i státu novou administrativu, která bude znamenat i zvýšení nákladů. Kritizovali zejména nová pravidla pro dohody o provedení práce, ale i rozsáhlé rušení daňových výjimek. Úpravy daní podle odborníků dopadnou víc na zaměstnance než na živnostníky.

Materiál také znovu zavádí odvod na nemocenské pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 procenta z příjmů. Ruší některé daňové výjimky, například slevu na školkovné nebo na studenta. Omezuje se sleva na manželku či manžela bez vlastních příjmů, a to tak, že bude muset pečovat o dítě do tří let věku. Maximální výše státní podpory stavebního spoření se sníží z 2000 na 1000 korun. Cena roční dálniční známky se od příštího 1. března zvýší z 1500 na 2300 korun a od roku 2025 se bude zvyšovat podle inflace.