„Hospodské kecy o potřebě instalatérů už nejsou in.“ Jak se dostat na střední školu

Frustrovaní rodiče v hodinových frontách, tisíce zklamaných dětí, marnění potenciálu i krátkozraké selhání v práci s roky dostupnými daty, které s sebou ponese velké náklady. To jsou výjevy posledních týdnů, které už se prakticky mění v každoroční tradici v době přijímacích zkoušek na střední školy. A pokud se něco nezmění, nic jiného než si zvyknout nám nezbude.

O tom, proč k tomu došlo, jak situaci rychle řešit i jak zabránit tomu, aby se ještě někdy opakovala, přišli do Salonu Echa diskutovat odborníci i ti, kteří v posledních letech nesli za české školství odpovědnost – bývalý ministr školství Robert Plaga (tehdy za ANO), náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Jiří Nantl (ODS), analytik PAQ Research Karel Gargulák a bývalý pražský radní pro školství Vít Šimral (Piráti).

Pane Šimrale, začněme Prahou, trochu mě překvapilo vaše vystoupení se současným radním pro školství Klecandou, kde jste oznámili, že v Praze je vlastně míst dost. V tu samou chvíli ale poslanci vyrazili s tím, že řeší krizi ve školství a volají po radikálních a okamžitých řešeních. Jak to mají tedy rodiče chápat? Že to způsobila jejich panika, nebo tady krize opravdu je?

Šimral: Určitě za to nemůže jejich panikaření, může za to ten velmi těžkopádný systém, který v okamžiku, kdy se kapacity začnou reálně naplňovat přes zhruba 60 %, už začíná pomalu kolabovat. Současná predikce naplnění kapacit v září je někde mezi 80 a 90 %. To znamená té kapacity, která je obsloužená židličkou a učitelem. Nad těmi 60 % se začíná ukazovat problém duplicit, přihlášek, na které se v prvním kole ti nejlepší dostávají na obě školy. Ti lehce pod nimi se bohužel nedostanou na žádnou. Paní ředitelka Renáta Schejbalová popisovala, že se jim na 60 otevřených míst nakonec zapsalo 40 žáků a ona sháněla 20 dalších, postupně se dostala až na číslo 116. Takže i žák hluboko pod čarou se na tu školu dostal. To je problém toho prvního kola.

Dostali jsme se tedy vysoko nad tu hranici, kde to kolabuje. Vy jste za problém označili především chybějící digitalizaci procesu a přetlak studentů ze Středočeského kraje. To ale nejsou zrovna žádné novinky. Proč jste to za těch pět let nevyřešili?

Šimral: U Středočeského kraje to novinka určitě není, typicky teď žáci z okresů Praha-západ, Praha-východ podávají de facto obě přihlášky pouze na pražské školy. Probíhá tam také největší nárůst rezidenční výstavby, stěhují se tam typicky mladé rodiny z Prahy, spadají pod Středočeský kraj, zároveň ale žáci dojíždějí na pražské školy. V tenhle okamžik pro ně pochopitelně potřebujeme kapacitu. Řešilo se to, i z tohoto důvodu jsme právě navýšili naši gymnaziální kapacitu o 25 %, pokud se podíváte na čísla uchazečů jednotných přijímacích zkoušek, teď je možné přijmout na veřejná gymnázia vyšší poměr žáků než v roce 2019. Jsme schopni přijmout každého druhého uchazeče. A 50 % zbývajících musí volit buď církevního, či soukromého zřizovatele, pokud chtějí na gymnázia.

Kdo tedy za tu nynější situaci může? Bavíme se o chybějící digitalizaci a Středočeském kraji jako hlavních problémech, vy mluvíte o kapacitách. Proč se s těmito věcmi něco nedělalo?

Šimral: O digitalizaci se mluví už od roku 2009, od té doby uběhlo téměř patnáct let, a ještě se to nehnulo. Vznikla Digitální informační agentura, věřím, že se tím ten digitalizační proces na úrovni státní správy komplexně urychlí, toto by určitě mohl být jeden z prvních projektů. Proč to neproběhlo do této doby, to je prostě otázka. Co se týče Středočeského kraje, ten ještě stále jede podle dlouhodobého záměru, který říká: Nebudeme navyšovat kapacity čtyřletého gymnaziálního vzdělávání. Platí až do příštího roku. V roce 2020 nastoupil nový radní Vácha, který se proti tomuto záměru rozhodl postupovat a snaží se co nejdřív otevřít gymnaziální či lyceární kapacity, k letošnímu ročníku se to ještě nepovedlo, mělo by to být k příštímu roku.

Celý salon si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.