Jak by vypadala Ukrajina, kdyby přistoupila na Trumpem navrhovanou mírovou dohodu?

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa představila návrh mírové dohody, která podle magazínu Newsweek usiluje o změnu statusu Krymu a „zmrazení frontových linií“ v současné válce na Ukrajině. Ačkoliv konkrétní podrobnosti plánu zatím nejsou známy, komentáře viceprezidenta J.D. Vancea naznačují, že návrh počítá s ústupky ze strany Ukrajiny v otázce území.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na návrh zdůraznil, že ústava Ukrajiny jednoznačně označuje Krym, který Rusko nezákonně anektovalo v roce 2014, za nedílnou součást ukrajinského území. Trump ovšem Zelenského kritizoval a uvedl, že dělá mír nemožným. „Zelensky dává najevo, že nechce jednat. To brání dosažení míru,“ uvedl Trump s tím, že Kyjev svým postojem komplikuje ukončení války, která začala ruskou invazí 24. února 2022.

Mezitím americký viceprezident J.D. Vance naznačil, že řešení konfliktu bude vyžadovat územní kompromisy z obou stran. „Současné linie, někde poblíž nich, to je místo, kde nakonec… bude třeba vést nové hranice konfliktu,“ prohlásil Vance.

Trumpova administrativa rovněž uvedla, že v případě nedosažení dohody mezi Moskvou a Kyjevem je připravena z jednání odstoupit. Podle dostupných informací Spojené státy předložily návrh, který Moskva v zásadě přijala, ale Kyjev ho odmítl.

Součástí návrhu má být mimo jiné i záruka, že Ukrajina nevstoupí do NATO, a zmírnění sankcí vůči Rusku. Klíčovým bodem zůstává požadavek na uznání Krymu jako de facto součásti Ruské federace. Zelensky však opakovaně zdůraznil, že Ukrajina právně neuzná okupaci Krymu. Trump na to reagoval s tím, že ukrajinský prezident „blokuje dohodu“.

Trump současně dodal, že po Ukrajině není požadováno právní uznání Krymu jako ruského území, což by teoreticky nevyžadovalo změnu ukrajinské ústavy. Není však jasné, zda by Rusko s takovým řešením souhlasilo.

Jedním z nejkontroverznějších aspektů je možnost, že by území jako Doněck, Luhansk, Cherson a Záporoží – i když nejsou plně pod ruskou kontrolou – získala de facto ruský status. Podle Jurije Boječka, ředitele humanitární organizace Hope for Ukraine, žije v těchto oblastech zhruba milion Ukrajinců. „Ukrajinci, kteří nechtějí žít pod ruskou vládou, se musí sami deportovat a uvolnit prostor Rusům, aby převzali jejich domovy a podniky,“ řekl Boječko.

Olga Olikerová, programová ředitelka pro Evropu a Střední Asii z organizace International Crisis Group, uvedla, že navrhovaná dohoda má spíše charakter příměří než konečné mírové dohody. „Příměří by znamenalo, že obě strany si udrží území, která ovládají v době jeho vstupu v platnost, možná s nějakými budoucími výměnami kvůli obranitelnosti,“ vysvětlila Olikerová.

Kreml však nadále trvá na tom, že podmínkou zastavení bojů je úplné stažení Ukrajiny ze všech území, které Rusko nárokuje. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve středu prohlásil: „Naše podmínka pro ukončení bojů je, aby Ukrajina opustila všechna území, která Rusko považuje za svá.“

„Není jasné, zda dohoda kohokoliv k tomuto zavazuje,“ doplnila Olikerová. „A samozřejmě, pokud ji Ukrajinci odmítnou, nejsou vázáni vůbec ničím.“

Napjatá očekávání nyní směřují k pátečnímu jednání zvláštního Trumpova vyslance Stevea Witkoffa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Není však jisté, zda tato schůzka přinese průlom, nebo zda Spojené státy skutečně splní hrozbu a z mírových rozhovorů odstoupí.