Evropa předstihla Ameriku. Kam až sahá dohled bank nad chováním lidí

Úkolem všech centrálních bank je pečovat o měnovou a cenovou stabilitu. Ještě do nedávna nebylo zvykem, že by se měly tyto finanční instituce angažovat v aktivitách souvisejících s ochranou klimatu, a i dnes je to považováno za překračování jejich mandátů. Stejně tak to platilo o komerčních bankách, kde přitom dnes zelená agenda tvoří velmi podstatnou část jejich politiky. Mezi Evropskou centrální bankou (ECB) a americkým Fedem však probíhá ostrý střet o to, zda už to není příliš.

Na začátku roku ECB oznámila, že „zintenzivňuje činnost v oblasti klimatu se zaměřením na přechod na zelenou ekonomiku, klimatická rizika a rizika související s přírodou“. Důvodem má být hlavně to, že „rostoucí dopad klimatické krize na hospodářství a finanční systém vyžaduje více opatření“. Proto budou v následujících letech ECB zajímat „důsledky přechodu na zelenou ekonomiku, fyzický dopad změny klimatu a s přírodou související rizika pro ekonomiku a finanční systém“.

Centrální banky dohlíží na komerční banky, které jsou pod silným tlakem zveřejňovat stejně jako jiné firmy a finanční instituce povinná hlášení o tom, jak budují "udržitelnou" budoucnost. Protože to si dnes žádá trh, respektive evropské regulace, kterým se trh podřídil.

Evropa je ale v této praxi dokonce dále než Spojené státy, které naopak ve všech jiných ekonomických a tržních oblastech přestává stíhat. Ze strany evropských centrálních bankéřů totiž stále probíhá tlak na to, aby komerční banky vykazovaly ještě více informací o tom, jak plní zelené závazky. Těm americkým se to ale už přestává líbit.

Šéf amerického Fedu Jerome Powell soustavně tvrdí, že centrální banky nemají nijak zasahovat do klimatické politiky, která dnes úspěšně prorůstá evropskou i americkou ekonomikou. Konkrétně se Powellovi nelíbí, že zástupci ECB požadují, aby Basilejský výbor pro bankovní dohled mohl po jednotlivých obchodních bankách požadovat detailnější a propracovanější strategie plnění zelených cílů. Tedy aby banky mimo jiné podávaly podrobnější informace o uhlíkových stopách svých zákazníků. Podle Američanů by tím však Basilejský výbor, který zajišťuje spolupráci mezi institucemi bankovního dohledu, tedy centrálními bankami, překračoval své pravomoci.

Vzpoura u Warrena Buffetta

Jak jsme nedávno informovali, odpor vůči ještě většímu prorůstání klimatické politiky do světa financí a byznysu ukazuje i na dění ve společnosti Berkshire Hathaway založené jedním z nejbohatších lidí světa Warrenem Buffettem. Její akcionáři se vzbouřili proti nucené zelené a sociální politice. Nechtějí ještě větší tlak na reportování o tom, jak moc se starají o klima a jak moc podporují rozmanitost a inkluzi na pracovišti.

Akcionáři minulý týden na výroční schůzi Berkshire drtivou většinou odmítli šestici návrhů, které se týkají enviromentální a sociální politiky v konglomerátu miliardáře Warrena Buffetta. Odmítli dva návrhy, podle kterých by měla společnost u všech svých finančních operací zveřejňovat ještě více informací o tom, jaké úsilí vynakládá při řešení klimatické změny a emisí skleníkových plynů. Stejně tak byli proti návrhu zveřejňovat více o tom, jak se snaží podporovat „rozmanitost, rovnost a inkluzi na pracovišti“.

Odmítnut byl i návrh, aby Berkshire každoročně podávala zprávy o tom, jak moc její obchodní operace závisí na „nepřátelské“ čínské vládě. Společnost už v roce 2008 investovala do čínského výrobce aut BYD, v roce 2022 ale začala svůj podíl snižovat. Buffett vlastní v Berkshire akcie, které mu umožňují mít 31procentní hlasovací podíl. Návrhy, které Buffett odmítá, mají malou šanci na přijetí.