Evropská centrální banka snížila úrokové sazby o čtvrtinu, depozitní sazbu na 2,25 procenta

Rada guvernérů Evropské centrální banky(ECB) na dnešním zasedání podle očekávání snížila základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Depozitní sazba je na 2,25 procenta, sazba pro hlavní refinanční operace pak na 2,4 procenta, uvedla v tiskové zprávě banka. Snižováním úroků se ECB snaží podpořit hospodářský růst v eurozóně.

Dnešní rozhodnutí bylo jednomyslné. I ti členové rady, kteří jsou spíše takzvaní jestřábi prosazující boj proti inflaci prostřednictvím vyšších sazeb, souhlasili, že obchodní válka výrazně změnila ekonomický výhled, uvedla agentura Reuters.

"Zvýšená nejistota pravděpodobně sníží důvěru domácností a firem. Nepříznivá a volatilní reakce trhu na obchodní napětí pravděpodobně povede ke zpřísňování podmínek financování," uvedla na tiskové konferenci po oznámení výsledku zasedání k měnové politice prezidentka ECB Christine Lagardeová.

Tyto faktory podle centrálních bankéřů mohou dál zhoršovat hospodářský výhled eurozóny. Dezinflace, tedy zpomalování růstu spotřebitelských cen, postupuje podle plánu, uvedla také Lagardeová s tím, že v březnu klesla základní i jádrová inflace.

"Lze očekávat, že důležité politické iniciativy, které byly zahájeny na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU s cílem zvýšit výdaje na obranu a investice do infrastruktury, podpoří zpracovatelský průmysl, což se odráží i v nedávných průzkumech," dodala Lagardeová. ECB podle své šéfky zůstává i nadále odhodlána zajistit udržitelnou inflaci kolem dvouprocentního cíle a pro další měnová rozhodnutí bude sledovat ekonomická data.

KOMENTÁŘ: Velkopáteční příběh o holce na Nuseláku

"ECB neposkytla informace o svých dalších plánovaných krocích, ale trhy v současnosti vidí nejpravděpodobněji scénář, že ECB letos sníží úrokové sazby ještě třikrát, čímž se depozitní sazba do konce roku dostane na 1,5 procenta," sdělil analytik Portu Marek Malina. "Ještě začátkem roku se počítalo s úrovní dvou procent. Ve snaze ochránit ekonomiku před dopady cel však mohou centrální bankéři přistoupit k výraznějšímu snižování sazeb i za cenu, že se bude inflace déle držet nad cílovými dvěma procenty," dodal.

Přestože americký prezident Donald Trump zatím pozastavil velkou část avizovaných cel, řada z nich zůstává v platnosti a kolísavost na finančních trzích už ekonomice uškodila, píše Reuters.

Ještě před rozhodnutím Rady guvernérů dal Trump na síti Truth Social přístup ECB do kontrastu s politikou americké centrální banky Fed a jejího šéfa Jeroma Powella. Ten podle Trumpa vždy jedná "pozdě a špatně". Volal zároveň po tom, aby Fed rovněž snížil úrokové sazby a Powell co nejdříve skončil ve funkci.

Lagardeová na dotaz ohledně tohoto výroku odpověděla, že Powell je její "vážený kolega a přítel". Zdůraznila, že základní princip činnosti ECB je nezávislost. ECB zahájila snižování úrokových sazeb loni v červnu. Od té doby depozitní sazbu snížila sedmkrát, vždy o čtvrt procentního bodu. Sazba je tak nyní nejníže od konce listopadu 2022, kdy činila přesně dvě procenta.

V červenci 2022 začala ECB sazby zvyšovat s cílem dostat pod kontrolu inflaci v eurozóně, předloni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Do loňského června pak držela úroky beze změny. Statistický úřad Eurostat ve středu potvrdil, že meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v březnu zpomalil na 2,2 procenta z únorového tempa 2,3 procenta. Inflace se tak přibližuje k dvouprocentnímu cíli ECB.