Děsivý důl Monstrum. Německo z něj dováží stále více uhlí kvůli odstavení jádra

Německo dováží čím dál tím více uhlí z Kolumbie, aby uspokojilo své energetické potřeby. Během roku 2022 se dovoz uhlí z Kolumbie do Německa více než zdvojnásobil kvůli tomu, že Němci přestali odebírat suroviny z Ruské federace. Většina kolumbijského černého uhlí pochází z gigantického dolu El Cerrejón, kterému místní obyvatelé přezdívají Monstrum, píše německý portál Merkur.de. Německo odstavilo letos 15. dubna poslední tři jaderné elektrárny. Odborníci upozorňovali, že to povede k většímu spalování uhlí a zvýšené produkci CO2. Vloni v létě Německo rozhodlo, že ponechá v provozu uhelné elektrárny, s jejichž odstavením počítalo.

Majitelem obřího povrchového dolu v Kolumbii je švýcarská korporace Glencore, která je největší těžební společností a obchodníkem s komoditami na světě. Glencore převzal obří důl Monstrum krátce před vypuknutím války na Ukrajině. Pro švýcarskou společnost se jednalo o příhodný okamžik, jelikož v červenci 2022 ceny uhlí vyšplhaly na historická maxima. Krátce se tuna uhlí obchodovala za 400 dolarů, zatímco dnes se prodává tuna uhlí za 117 dolarů, což odpovídá cenám z roku 2021.

Kolumbijský povrchový důl Monstrum je ale kritizovaný ze strany domorodých obyvatel, kteří žijí v jeho okolí. Některé rodiny a příslušníci místního domorodého kmene Wayuu se musí stěhovat pryč kvůli tomu, že se těžba a důlní práce čím dál více rozšiřují a narušují jejich domovy. Kromě toho také roste dětská úmrtnost, doplňuje německý deník Die Welt.

Právnička zabývající se lidskými právy Rosa María Mateus Parraová se domnívá, že to je kvůli nedostatku vody a znečištěnými a vyschlými potoky. „Také je tu nedostatek potravin, jelikož uhlí se těží tam, kde si domorodé komunity dříve pěstovaly zeleninu. Děti, které přežily, mají kožní vyrážky a nemoci dýchacích cest kvůli znečištění jemným prachem, což vše je prokázáno i u soudu,“ vysvětluje právnička pro zpravodajský server DW.

Mimo jiné si také místní stěžují na to, že společnost Glencore vydělává obrovské peníze, kterých ale mnoho v regionu nezůstane. „Po desítkách let těžby společnosti Cerrejó je dopad na regionální ekonomiku, kulturní a společenský život těchto oblastí zničující. Peníze generované uhelným dolem ani nezůstanou tady v La Guajira,“ řekla aktivistka z organizace na ochranu ženských práv z kmene Wayuu Jakeline Romero Epiayú pro deník Die Welt.

„El Cerrejon pozitivně přispívá k rozvoji La Guajira a aktuálně vytváří přibližně 46 procent regionálního hrubého domácího produktu. Více než 61 procent z 12 000 zaměstnanců z regionu Cerrejon významně přispívá k místní zaměstnanosti,“ napsal těžební gigant v prohlášení.

Zvýšeným dovozem uhlí z Kolumbie se Německo vyrovnává s vypnutím jaderných elektráren, které je součástí přechodu země na zelenou energetiku. Studie před tímto krokem varovaly s tím, že se do vzduchu dostane ročně o 15 milionů tun více dodatečných emisí oxidu uhličitého (CO2). Uvedla to studie fyzika ze stuttgartské univerzity Andrého Thesse.

„S vysokou pravděpodobností lze předpokládat, že ztráty jaderné energie budou v krátkodobém horizontu kompenzovány větší výrobou elektřiny z uhlí a větším množstvím elektřiny z plynových elektráren. Je to na úkor bilance CO2 německého elektroenergetického sektoru, a tím na úkor závazků, které má Německo v ochraně klimatu,“ řekl Thess deníku Bild.