Jak si mocní hrají. Co všechno ovlivní další osud ČEZ

Pro českého investora dnes neexistuje sledovanější domácí akciový titul než ČEZ. Jak často opakuje ředitel pražské burzy Petr Koblic, stažení této státem majoritně ovládané energetické společnosti z burzy by znamenalo konec tuzemského kapitálového trhu. Podivné manévrování a měnící se tvrzení ze strany vlády ale investorům už dlouho motá hlavu. To, jak stát a top management ČEZ rozhodnou o budoucí podobě společnosti, je přitom klíčové i pro nyní horké téma výstavby nových jaderných bloků a jejich financování.

Jen od počátku letošního roku klesly akcie ČEZ o čtrnáct procent a aktuálně jsou na hodnotě lehce přes 820 korun za kus (údaj ze 17. 2.). Cena akcie rychle šplhala nahoru, když byla vysoko cena elektřiny na trhu, z čehož plynul i vysoký zisk ČEZ. Zlom přišel loni v květnu, kdy akcie z hodnoty víc než 1200 korun padaly postupně k tisícové hranici a poté se dostaly až pod ni.

Právě v květnu přišla vláda s novelou zákona o přeměnách obchodních společností a družstev č. 125/2008 Sb., jehož součástí je i tzv. lex ČEZ. To je paragraf 311, podle kterého by pro rozdělení firem mělo místo dosud potřebných 90 procent stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě, za splnění podmínky účasti majitelů nejméně dvou třetin akcií. To znamená, že stát jakožto držitel skoro 70 procent akcií ČEZ by si mohl vzhledem k obvyklé neúčasti všech menšinových akcionářů na valných hromadách rozdělení odhlasovat. A to například tak, že by stoprocentně ovládl výrobní část v čele s jadernými elektrárnami a minoritářům by přenechal distribuci a obnovitelné zdroje, čímž by se státu usnadnila výstavba nových jaderných bloků.

Rozdělením by se ale ohrozila pozice minoritních akcionářů a část firmy, která by se na burze dál obchodovala, by výrazně ztratila na své kapitalizaci. Premiér Fiala i ministr financí Stanjura od začátku tvrdili, že novela necílí na žádnou konkrétní firmu, přitom takto nízké kvorum pro nerovnoměrné rozdělení společnosti nemají žádné jiné evropské státy.

O možném rozdělení ČEZ na dvě části, z nichž jedna by byla zcela vlastněna státem, se přitom mluvilo už dřív. Nejen akcionáři se upnuli i k slovům českého premiéra, když v polovině roku 2022 v dobách velmi vysokých cen elektřiny promluvil k národu.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.