Dětem se nelíbí zohledňování prospěchu u přijímaček. Ministerstvo to chce změnit

Letošní problémy opět zdůraznily i rozdíly v kvalitě škol či v požadavcích na studenty z jednotlivých krajů. Zatímco někde musí deváťáci dosahovat na vysoké bodové zisky, jinde jim stačí výrazně méně. A zatímco někde mohou snáz získat značný počet bodů za dobré známky, jinde za stejný výkon získají méně. To se má však změnit, ministerstvo plánuje skoncovat nejen se známkami jako takovými, ale i s povinností zohledňovat prospěch z předchozího studia.

Přijímací řízení na střední školy letos vzbudilo značné emoce kvůli přetíženým kapacitám a zastaralému systému, který vrhl frustrované rodiče do nekonečných front. V souvislosti s přetlakem se však ukázaly i další aspekty, například značný bodový rozdíl potřebný k přijetí na některé typy škol mezi jednotlivými kraji, kde kralovala především Praha. To opět otevřelo i téma zvýhodňování uchazečů na základě prospěchu ze základní školy. To totiž zpochybňují někteří odborníci.

Podle loňské studie centra IDEA CERGE-EI panují mezi základními školami v Česku značné rozdíly v přísnosti známkování. „Klasifikace žáků se stejnými akademickými výsledky se mezi školami liší v průměru o celý klasifikační stupeň,“ uvedli autoři výzkumu. Zároveň podle nich znamenají známky pro rodiče a děti zásadní ukazatel, který předurčuje jejich další studijní ambice.

„Při stejných dovednostech mají žáci z přísně známkujících škol nižší studijní ambice oproti žákům z mírně známkujících škol. Známky na vysvědčení také často představují jedno z přijímacích kritérií na středních školách a víceletých gymnáziích. Rozdíly v přísnosti známkování a zásadní role známek při plánování budoucí vzdělávací dráhy mohou tedy vést k chybným rozhodnutím žáků a rodičů, neefektivitám ve vzdělávacím systému a k suboptimální alokaci talentů,“ dodávají autoři studie.

Podobně pak jako nespravedlivé označují zohledňování známek při přijímacích řízeních například i samotní žáci. Poukázal na to nedávný průzkum brněnské konzultantské společnosti Než zazvoní, ačkoliv mezi hlavní důvody, kvůli kterým považovala zhruba čtvrtina respondentů přijímací řízení za nespravedlivé, patřily kategorie jako nepřipravenost kapacit na vyšší počty dětí v ročnících či zmiňované rozdíly mezi kraji.

Situace se však může v budoucnu změnit. Ministerstvo školství připravuje nový dlouhodobý záměr vzdělávání v letech 2023-2027, který má praxi zvýhodňování uchazečů na základě známek umenšit. „Klasifikace přestane být povinným hodnotícím kritériem v přijímacím řízení na střední a vysoké školy, seznam známek přestane být součástí přihlášek ke studiu,“ uvádí se v návrhu. Nyní musí střední školy brát výsledky žáků v potaz povinně, ačkoliv mohou rozhodovat o tom, jak velkou váhu v celkovém bodovém hodnocení přijímacích zkoušek mají mít. Finální verzi záměru chce ministerstvo ke schválení vládě předložit do 15. října. Změnit by se však musel v tomto případě i školský zákon, který povinnost na ředitele škol uvaluje.

Podobně pak ministerstvo zvažuje „skoncovat“ s klasickým známkováním. Podle resortu hodnocení známkou komplikuje až znemožňuje důsledné sledování individuálního pokroku žáka. Zvláště pro prvňáčky je podle ministerstva známkování demotivující a pravděpodobně souvisí s častými odklady školní docházky v Česku.

Resort změny v hodnocení připravuje v souvislosti s novými učebními plány pro školy. Výkon dítěte v polovině a na konci školního roku by se tak nově měl posuzovat podle několika kritérií, která se budou odvíjet od výukových cílů. To, o jaká konkrétní kritéria by se mohlo jednat, uvedla dříve mluvčí resortu Aneta Lednová. „Plánujeme tuto změnu a rychlost a způsob jejího zavedení po celou dobu její přípravy konzultovat se všemi aktéry. Jako nejbližší možný termín odhadujeme školní rok 2025/2026,“ doplnila.

Náhradu známkování nebo kombinace známek a jiných forem hodnocení už nyní školský zákon umožňuje. V českých ZŠ ale klasifikace převažuje. Pokud navržené nahrazení známek schválí vláda, plánuje úřad pro učitele připravit metodickou podporu. V případě, že bude zrušení známek na vysvědčení v prvním až třetím ročníku úspěšné, chce resort navrhnout změnu i pro další třídy.