Brusel chce znovu sledovat soukromé konverzace. Lidé mají souhlasit s jejich skenováním, jinak přijde zákaz

Dohled z Bruselu. V Evropě se rodí další verze návrhu na šmírování v soukromých konverzacích. A to ve jménu boje proti šíření dětské pornografie. Tentokrát však s myšlenkou, že uživatelé sami ke skenování fotografií či zasílaných odkazů v konverzacích svolí. Neměli by totiž příliš na výběr, pokud odmítnou, přijdou o možnost část funkcí využívat, tedy například zasílat fotografie.

Myšlenka za tímto i předchozím návrhem, který v minulém roce taktéž vzbudil kritiku odborníků i některých politiků, je reagovat na celosvětový trend rostoucího počtu příspěvků zobrazujících sexuální zneužívání dětí. Jen za rok 2021 jich podle Evropské komise bylo na 85 milionů, což je zhruba dvoutřetinový nárůst proti předloňsku. Za deset let tato trestná činnost v EU narostla o tisíce procent. Dosud fungovalo hlášení a odstraňování závadných snímků dobrovolné.

Názory na způsob, jak situaci zlepšit, se však diametrálně liší. A podle kritiků přístupu plošné kontroly chtějí podobné návrhy prakticky zrušit soukromí v konverzacích na internetu a to výměnou za značně pochybné výsledky. Nynější návrh, který pochází z pera belgického předsednictví, má uživatelům služeb jako je Messenger či WhatsApp dát na výběr: buď budou souhlasit se skenováním fotografií, videí či odkazů v konverzacích, nebo o možnost využívat tyto funkce přijdou. S čím pak návrh stále počítá je vytvoření nového byrokratického aparátu na úrovni EU či prolomení koncového šifrování, uvádí server Euractiv.

“Belgické předsednictví používá termín moderace nahrávání (“upload moderation”). Reálně se tím však myslí, skenování fotek, videí a adres webových stránek v okamžiku, kdy je uživatel ve své komunikaci použije. To by ale s ohledem na to, že většina komunikačních platforem používá tzv. koncové šifrování, bylo možné jen skenováním na straně zařízení klienta. Tato technika by však fakticky znamenala prolomení šifrování i velké bezpečnostní riziko například pro uživatele mobilních telefonů. Soukromé zprávy by pak už jednoduše řečeno nebyly soukromé,” uvedl k návrhu advokát nevládní organizace Iuridicum Remedium (IuRe) Jan Vobořil.

Podle IuRe se tak nynější návrh od toho předešlého příliš neliší. „Plán kritizuje i organizace European Digital Rights (EDRi). Podle té návrh v podstatě nutí lidi k tomu, aby ,souhlasili‘ se skenováním svých často citlivých zpráv. Skenování přitom v řadě případů přináší ,falešnou pozitivitu‘ a tedy falešné obvinění,“ upozorňuje na úskalí návrhu IuRe.

Nynější návrh pak oproti předchozímu vylučuje skenování hlasové komunikace, zůstat má tak „pouze“ možnost nařídit společnostem provozujícím komunikační nástroje skenovat v konverzacích fotografie, videa či hypertextové odkazy, v předchozí verzi byla vyčleněna jen komunikace v reálném čase, dodává Euractiv.