Rozpočtová rada volá po změně: Stovky miliard na účtech samospráv nedávají smysl

Zatímco schodek státního rozpočtu bude za letošek opět v hlubokém minusu, samosprávy pokračují v kumulování přebytků. Na konci letošního roku by se podle Národní rozpočtové rady mohlo jednat až o 0,8 % HDP. Takto vysoké přebytky měst a obcí nejsou podle NRR racionální a uvádí, že je „nanejvýš žádoucí“ tento stav změnit.

Celoroční schodek státního rozpočtu se podle NRR s největší pravděpodobností bude pohybovat kolem schválené úrovně 282 miliard (po novele zákona o státním rozpočtu kvůli povodním). V této souvislosti však NRR připomíná, že pro skutečný obrázek hospodaření státu je důležité sledovat výsledek státního rozpočtu očištěný o vliv příjmů a výdajů ve vztahu k rozpočtům Evropské unie.

„Evropskou komisí avizované uvolnění až 41 miliard, které by Česko mohlo inkasovat ještě před koncem roku 2024, by vylepšilo pouze hotovostní saldo státního rozpočtu, nikoli však saldo na akruální bázi, které jediné je mezinárodně srovnatelné a na rozdíl od hotovostního salda slouží pro vyhodnocení plnění tzv. maastrichtských konvergenčních kritérií,“ uvádí NRR s tím, že zároveň je také nutné zdůraznit, že při srovnávání dosaženého salda se saldem schváleným v zákoně o státním rozpočtu, je vždy nutné pracovat s hodnotou očištěnou o příjmy a výdaje, které souvisí s projekty z Evropské unie.

ROZHOVOR TEREZY MATĚJČKOVÉ: Podněcujte svou vášnivost. Proč náš vnitřní život uvadá?

Ostatní části sektoru vládních institucí se však podle NRR vyvíjejí odlišně než státní rozpočet. Zdravotní pojišťovny vykázaly na konci října v hotovostním vyjádření deficit 7 miliard a směřují tak k mírně deficitnímu saldu za celý rok.

„Naproti tomu územní samosprávné celky pokračují v generování významných přebytků. Na konci října dosáhl přebytek v hotovostním vyjádření 51,6 miliard. Ke konci roku by se tak přebytek rozpočtů samospráv mohl pohybovat kolem 0,8 % HDP. NRR zde opět zdůrazňuje, že takto vysoké systémové přebytky rozpočtů samosprávných celků nejsou makroekonomicky racionální,“ uvedla NRR s tím, že jde o daně vybrané od daňových poplatníků, za něž tudíž není realizována jejich soukromá, ale následně ani veřejná spotřeba, což má vliv na tvorbu hrubého domácího produktu.

„A je nanejvýš žádoucí změnit nastavení rozpočtového určení daní takovým směrem, aby se zvýšil podíl státního rozpočtu na sdílených daních,“ uvádí radní.

Územní rozpočty hospodaří s přebytky podle něj pravidelně od roku 2012. Což dokládají stavy na jejich bankovních účtech. Na konci roku 2023 držely na bankovních účtech v součtu 482,5 miliardy korun, z toho 339,1 miliardy obce a 65,2 miliardy kraje. Praha měla na účtech 137,4 miliardy korun. Analytik NRR Roman Kalabiška v březnu v komentáři pro Echo24, že ke konci loňského roku bylo přibližně 40 % všech úspor uloženo na základním běžném účtu, které si obce a kraje musí založit u České národní banky.

Úkolem obcí není investovat na kapitálovém trhu

„Veškeré tyto peníze tady časem ztrácejí kupní sílu, v případě roku 2023 dokonce o přibližně desetinu. Ačkoliv většina obcí využívá spořících účtů, jejich zhodnocení je i tak částečně omezené. To bude především platit v roce 2024, kdy se očekává pokles úrokových sazeb,“ uvedl Kalabiška s tím, že termínovaných účtů, které za běžných okolností nabízejí nejvyšší zhodnocení, využívá jen třetina obcí. Avšak obce a kraje na nich podle něj ukládají jen přibližně jednu devítinu svých celkových úspor.

Ve výsledku tak v roce 2023 obce a kraje vydělaly jen necelých 14 miliard korun na úrocích, a to včetně úroků z nakoupených cenných papírů či půjčených peněz. Podle Kalabišky nicméně není úkolem obcí a krajů peníze, jež jim přitékají do rozpočtů, investovat na kapitálovém trhu. „Hlavním cílem je zajištění veřejných služeb, a především investice do jejich vlastního rozvoje tak, aby to místní obyvatelé pociťovali na rostoucí kvalitě svého života. Zjednodušeně řečeno, k čemu vám bude, když se vaše obec může chlubit desetimilionovými zůstatky na bankovním účtu, když chybí kapacita v mateřské škole nebo jsou u vás chodníky samá díra?“ dodal Kalabiška.

ECHO PORADA: Češi v Evropě jako provozní vyčůránci? S Tomášem Pojarem o naší taktice v EU. A jak se vším zamíchá Trump?

V březnu byla avizována debata mezi ministerstvem financí a samosprávami ohledně nakládání s prostředky měst a obcí. Uvažovalo se například o tom, že by samosprávy státu peníze půjčovat za úrok výhodnější, než jaký nabízejí banky. Národní ekonomická rada vlády pak navrhuje státní fond, kam by obce a kraje peníze posílaly.

Samosprávy jsou však většinou proti velkým změnám. „Pro Prahu ten návrh žádný smysl nedává. Ta představa, že ty peníze jsme si ušetřili a odložili bokem na investici do metra D nebo modernizace a automatizace linky C, kde bude metro bez řidičů, tak že se válí někde na běžném účtě, kde je znehodnocuje inflace, je prostě naivní představa,“ řekl náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib (Piráti).

Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) už dříve pro Echo24 řekl, že že na konci roku jsou predikce ministerstva financí. „A vy plánujete rozpočet podle těch predikcí. „Když v průběhu roku zjistíme, že hospodaříme lépe, tak dáme třeba 300 milionů navíc do investic, ale ty se musí nějak naplánovat a může to trvat. Takže se může stát, že tady leží třeba nějaké stovky milionů několik měsíců, ale to má zkrátka logiku. Státní rozpočet se totiž chová úplně jinak než ten krajský, který se více podobá rodinnému rozpočtu. Máte peníze, potřebujete koupit auto, vybíráte ho a pak ho koupíte. Ta logika je opravdu podobná,“ řekl Grolich.