Obce mají na účtech stovky miliard. Sáhnout na ně ale nejde. Musela by se měnit Ústava
PENÍZE SAMOSPRÁV
Obce, města a kraje mají na svých účtech stovky miliard korun, ale stát si na ně sáhnout nemůže. Alespoň dokud se nezmění Ústava nebo rozpočtová pravidla, která by obcím a krajům nařizovala deponovat peníze v ČNB. Pro Echo24 to uvedlo ministerstvo financí. Samosprávy podle MF v mnoha případech hospodaří neefektivně a zbytečně kumulují peníze na bankovních účtech.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) nedávno upozornil, že obce a kraje často nedostatečně investují do infrastruktury a dalších potřebných projektů. Zůstatky na jejich bankovních účtech sice rostou, ale reálná hodnota těchto prostředků se v důsledku inflace snižuje. NKÚ dlouhodobě varuje před tím, že neefektivní využívání těchto prostředků nepřináší daňovým poplatníkům očekávaný užitek v podobě veřejných statků a služeb. Ve veřejném prostoru se hovořilo o tom, že by se měly samosprávy nějakým efektivnějším způsobem s prostředky nakládat.
„Územní samosprávné celky pokračují v generování významných přebytků. Na konci října dosáhl přebytek v hotovostním vyjádření 51,6 miliard. Ke konci roku by se tak přebytek rozpočtů samospráv mohl pohybovat kolem 0,8 % HDP. NRR zde opět zdůrazňuje, že takto vysoké systémové přebytky rozpočtů samosprávných celků nejsou makroekonomicky racionální,“ uvedla NRR s tím, že jde o daně vybrané od daňových poplatníků, za něž tudíž není realizována jejich soukromá, ale následně ani veřejná spotřeba, což má vliv na tvorbu hrubého domácího produktu.
„A je nanejvýš žádoucí změnit nastavení rozpočtového určení daní takovým směrem, aby se zvýšil podíl státního rozpočtu na sdílených daních,“ uvádí radní.
Analytik NRR Roman Kalabiška v březnu v komentáři pro Echo24 uvedl, že ke konci loňského roku bylo přibližně 40 % všech úspor uloženo na základním běžném účtu, které si obce a kraje musí založit u České národní banky.
Veškeré tyto peníze tady časem ztrácejí kupní sílu, v případě roku 2023 dokonce o přibližně desetinu. Ačkoliv většina obcí využívá spořících účtů, jejich zhodnocení je i tak částečně omezené. To bude především platit v roce 2024, kdy se očekává pokles úrokových sazeb,“ uvedl tehdy Kalabiška s tím, že termínovaných účtů, které za běžných okolností nabízejí nejvyšší zhodnocení, využívá jen třetina obcí. Avšak obce a kraje na nich podle něj ukládají jen přibližně jednu devítinu svých celkových úspor.
Ve výsledku tak v roce 2023 obce a kraje vydělaly jen necelých 14 miliard korun na úrocích, a to včetně úroků z nakoupených cenných papírů či půjčených peněz. Podle Kalabišky nicméně není úkolem obcí a krajů peníze, jež jim přitékají do rozpočtů, investovat na kapitálovém trhu. „Hlavním cílem je zajištění veřejných služeb, a především investice do jejich vlastního rozvoje tak, aby to místní obyvatelé pociťovali na rostoucí kvalitě svého života. Zjednodušeně řečeno, k čemu vám bude, když se vaše obec může chlubit desetimilionovými zůstatky na bankovním účtu, když chybí kapacita v mateřské škole nebo jsou u vás chodníky samá díra?“ dodal Kalabiška.
Vláda zřejmě podobnou změnu RUD směrem k většímu podílu státu nechystá, naopak kraje mají dostat miliardy korun navíc. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) už dříve pro Echo24 řekl, že na konci roku jsou predikce ministerstva financí. „A vy plánujete rozpočet podle těch predikcí. „Když v průběhu roku zjistíme, že hospodaříme lépe, tak dáme třeba 300 milionů navíc do investic, ale ty se musí nějak naplánovat a může to trvat. Takže se může stát, že tady leží třeba nějaké stovky milionů několik měsíců, ale to má zkrátka logiku. Státní rozpočet se totiž chová úplně jinak než ten krajský, který se více podobá rodinnému rozpočtu. Máte peníze, potřebujete koupit auto, vybíráte ho a pak ho koupíte. Ta logika je opravdu podobná,“ řekl Grolich.
