Na platy ve státním má jít 25 miliard, víc než u firem. Pekarová: Ostatní naši pravicovost nesdílí

Pokračují jednání o zvyšování platů státních zaměstnanců, které by se případně mělo promítnout od ledna 2025. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) oznámil, že navýšení nebude plošné, ale zaměřené především na zaměstnance s nízkými a středními příjmy, přesto podle odhadů čeká státní kasu zásah na úrovni více než 24 miliard korun. Objevují se tak otázky, jestli navyšování o 8 procent dává v případě ztrátového státu smysl, obzvláště, když si kabinet vytyčil ještě ambicióznější cíl, než na jaký může pomýšlet soukromý sektor.

Stěžuje si na to například Hospodářská komora sdružující firmy po celé republice. „Navrhované zvýšení prostředků na platy státních zaměstnanců o 11,2 miliardy Kč musí být provázeno zefektivněním státní správy. Plošné zvyšování platů bez odpovídajících reforem a digitalizace státní správy je neudržitelné a zatěžuje státní rozpočet,“ uvedla komora v nedávném prohlášení.

Vidí to i některé koaliční strany. „TOP 09 vždy byla a bude zastáncem finanční odpovědnosti a udržitelné rozpočtové politiky. Je důležité si uvědomit, že hlavním motorem naší ekonomiky je soukromý sektor, který ze svých daní financuje stát a jeho služby. Bohužel tento pravicový přístup nesdílejí všichni naší koaliční partneři,“ uvedla pro Echo24 šéfka strany Markéta Pekarová Adamová.

„My každopádně budeme v otázce platů státních zaměstnanců postupovat odpovědně. Nicméně přesný klíč rozdělení 5 procent, které v rozpočtu 2025 přibudou do objemu na platy, teprve vládní koalice diskutuje,“ dodala.

Jiní koaliční partneři apelují na přilepšení státních zaměstnanců. „Uděláme rozpis podle té potřebnosti. Já odmítám, abychom ten krok udělali plošně, paušálně. Ale dohodli jsme se, že ho zacílíme na ty lidi, kteří mají příjmy nízké nebo nízké a střední, a tam tu podporu chceme udělat větší,“ uvedl Jurečka v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Přesný návrh plánuje ministerstvo práce a sociálních věcí předložit vládě v průběhu následujícího týdne, po kterém bude projednán se zástupci odborů.

Vláda již během srpna slíbila zvýšení objemu prostředků na platy ve veřejném sektoru o osm procent, což představuje růst o 24 miliard korun. Tento příslib zazněl na jednání tripartity, kde se odbory, vláda a zaměstnavatelé snaží najít kompromisní řešení. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) potvrdil, že vláda je ochotna zajistit toto navýšení od ledna příštího roku. Na jednání však také zaznělo, že objem prostředků v soukromém sektoru poroste pomaleji než v sektoru státním.

Reakce soukromého sektoru: Kritika růstu zaměstnanců i nákladů

Rostoucí počet státních zaměstnanců a zvyšující se platy kritizují zástupci soukromého sektoru. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek například na sociálních sítích napsal, že takto by to jinde fungovat nemohlo. „Každému z nich to navýšení přeji, přál bych jim klidně i víc. Ale to by jich muselo ubývat. Jenže ono jich každým rokem přibývá. Soukromý sektor na to jen zírá, on by takhle ‚hospodařit‘ nemohl. Ale platit to musí,“ prohlásil.

Podle ministerstva financí zůstane trh práce v letošním i příštím roce mírně přehřátý, přičemž objem mezd a platů v soukromém sektoru vzroste o 7,1 procenta letos a o 6,4 procenta v roce 2025. Přesto se podle ministra Stanjury v soukromém sektoru platy zvyšují rychleji než ve veřejném sektoru, což ale kontrastuje s plánem ve veřejné sféře přidávat více, než bude výkon té soukromé.

Odbory tento návrh v zásadě přivítaly, ale jejich předseda Josef Středula upozornil, že se jedná o první krok a finální rozhodnutí bude záviset na dalších jednáních s vládou. „Principiálně je navýšení objemu prostředků správné, návrh ale zatím nelze paušálně odsouhlasit,“ řekl Středula po jednání. Pokud by některé skupiny zaměstnanců nedostaly žádné navýšení, odbory by chtěly pokračovat v dalších jednáních.

Odbory původně žádaly navýšení platů o 15 procent pro všechny státní zaměstnance, později tento požadavek zmírnily na deset procent. Vládní návrh, který počítal s růstem platů pro vybrané skupiny zaměstnanců, byl podle odborářů nepřijatelný. Poslední verze návrhu hovořila o zvýšení pro zhruba 348 500 zaměstnanců. Z toho polovina by dostala navýšení o pět procent, což by znamenalo růst o přibližně 925 korun hrubého měsíčně, zatímco druhá polovina by obdržela navýšení o tři procenta, tedy přibližně 867 korun měsíčně. Odbory tento návrh označily za „vyděračský“ a odmítly ho.

„Je nepřípustné, aby vláda podmiňovala svůj návrh tím, že odbory s ním budou veřejně souhlasit, jinak nepřidá žádné skupině zaměstnanců. Mrzí nás také rétorika, s kterou se nyní setkáváme, kdy je sdělováno, že kvůli odborům zaměstnanci nedostanou přidáno. To je úplný nesmysl,“ ohradil se místopředseda ČMKOS Jiří Vaňásek. Podle něj mohla vláda navýšení platů schválit i bez souhlasu odborů, což se v minulosti několikrát stalo. „Vládní návrh byl podmíněn akceptací ze strany odborů,“ uvedl Vaňásek v tiskové zprávě.

Ministr Jurečka zdůraznil, že vláda hledala kompromisní řešení, které by vyhovovalo jak státu, tak zaměstnancům. „My jsme vlastně tu dohodu chtěli uzavřít na základě toho, že je to kompromis kompromisů. Potřebovali jsme, aby zástupci ostatních sektorů řekli: na čtyři měsíce my tuto dohodu respektujeme, podporujeme, abychom pomohli těmto pracovníkům, a na nás ostatní se dostane od 1. ledna,“ vysvětlil Jurečka.

Rozpočtové omezení a růst počtu státních zaměstnanců

Premiér Petr Fiala (ODS) opakovaně zdůraznil, že v rozpočtových rezervách nejsou prostředky na plošné zvýšení platů pro všechny zaměstnance veřejného sektoru. Resorty jako školství nebo vnitro však žádaly posílení svých rozpočtů, aby mohly zvýšit platy alespoň části svých pracovníků. Ministerstvo financí ve své zprávě k návrhu státního rozpočtu na rok 2025 uvedlo, že výdaje na platy státních zaměstnanců vzrostou o 11,2 miliardy korun na celkových 277,8 miliardy korun. Počet státních zaměstnanců se má zvýšit o zhruba 1 200 na celkových 488 788.

Většina státních zaměstnanců nadále pracuje v resortu školství, kde jich je více než 264 000. Tento počet by se měl příští rok zvýšit o dalších 730. Objem prostředků na platy v tomto sektoru vzroste o 7,5 miliardy korun na 146,5 miliardy. Průměrný plat učitele by měl vzrůst o pět procent na 45 711 korun.

Dalším velkým resortem je ministerstvo vnitra, které zaměstnává více než 74 000 lidí, přičemž jejich počet by měl narůst o 240. Průměrný plat v tomto sektoru by měl stagnovat na 46 356 korunách. Naopak v resortu práce a sociálních věcí by mělo dojít ke snížení počtu zaměstnanců o 600 na 22 100, a průměrný plat by měl vzrůst o 5,7 procenta na 35 966 korun.

Odbory trvají na tom, že navýšení platů je správným krokem, ale musí být férové a spravedlivé pro všechny skupiny zaměstnanců. Do finálního rozhodnutí zbývá několik aktuálních klíčových jednání.