Snižování deficitu mohlo být rychlejší, bez povodňového navýšení by dodržen nebyl

Státní rozpočet loni skončil ve schodku 271,4 miliardy korun. Jedná se o snížení o zhruba 17 miliard korun a o zhruba 10,5 miliardy méně, než kolik čítal novelizovaný rozpočet s ohledem na povodně. Pokud by se rozpočet očistil o výdaje právě na povodně, deficit by dodržen nebyl kvůli vyšším výdajům na obranu. Podle oslovených ekonomů je třeba ocenit snahu rozpočty konsolidovat, nicméně snižování deficitů by podle nich mohlo být rychlejší. Experti pro Echo24 rozebrali výsledek loňského státní hospodaření.

Návrh rozpočtu na loňský rok počítal původně se schodkem 252 miliard korun, v říjnu ale sněmovna plánovaný deficit zvýšila o 30 miliard korun kvůli dopadům zářijových povodní. Výsledné saldo ve výši minus 271,4 miliardy znamená nejlepší hospodaření státu od pandemie covidu-19, ale zároveň pátý nejhlubší schodek od vzniku Česka.

„Vezmeme-li v úvahu rychlý růst mezd a zejména cen v posledních letech, schodek ve skutečnosti není tak velký, jak se může zdát. Pro korektní hodnocení vládního hospodaření je nejlepší se dívat na číslo očištěné od vlivu vývoje ekonomiky a od mimořádných výdajů, jako byly například náklady na řešení dopadů zářijových povodní. Toto očištěné číslo bude teprve publikováno, nicméně z toho, že výsledný schodek skončil blízko plánu, se dá už teď odhadovat, že mezi roky 2023 a 2024 se vládě podařilo posunout k úspornějšímu hospodaření, což je třeba ocenit jako výraz politické odvahy,“ uvedl pro Echo24 předseda výboru pro rozpočtové prognózy a analytik České spořitelny Michal Skořepa. Připomněl, že pro rok 2025 už vláda další podobné šetření nenaplánovala, nejspíš ve snaze nezhoršovat svůj obraz před parlamentními volbami letos na podzim.

Rozhovor: Fico v Moskvě? Gesto jen pro Slováky. Válku teď řídí Rusko, Ukrajina v NATO nikdy nebude

Na výsledcích státního rozpočtu je podle ekonoma Petra Dufka z banky Creditas zajímavých několik momentů. „Tím hlavním je, že se meziročně schodek snížil jen o 17 miliard korun. Rychlost konsolidace rozpočtů tedy není nijak dramatická, ale vlastně ani není překvapivá. Samozřejmě pokud se vše přepočte k HDP, který v posledních třech letech ovlivnila vysoká inflace, bude vše vypadat podstatně lépe. Loni přitom odpadla většina mimořádných nákladů na řešení energetické krize, zrušily se cenové stropy, omezily dotace přenosové soustavy a energeticky náročným firmám, zatímco stát dál vybíral daň z neočekávaných zisků,“ řekl pro Echo24 Dufek.

Doplnil, že daň z neočekávaných zisků, takzvaná windfall tax, sama o sobě loni nadlepšila příjmy rozpočtu o téměř 37 miliard korun. „Jde jen o časově omezenou daň, na kterou nelze spoléhat dlouhodobě, takže ji chápu jen jako dočasně přilepšení. Rozpočtu pomohly především vyšší příjmy z pojistného. Sociální pojistné vyneslo navíc téměř 42 mld. korun, spolu s nově zavedeným nemocenským pojištěním pak celkem 63 miliard navíc,“ řekl Dufek.

Po očištění o výdaje na povodně by deficit dodržen nebyl

Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka pro Echo24 řekl, že podporuje snahu o stabilizaci veřejných financí. „Jde o politicky náročný úkol, který byl po pandemickém období nezbytný a nadále zůstává klíčovým. Tento proces však výrazně zkomplikovaly turbulence na energetických trzích. Rozpočtové deficity se postupně snižovaly, což se promítlo i do pomalejšího tempa zadlužování v poměru k HDP. Přesto je nutné zdůraznit, že slibovaná konsolidace mohla být rozsáhlejší,“ uvedl Peterka.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Debatu o euru povede příští vláda, předpokládám, že naše, věří Fiala

„Zde však vláda pravděpodobně narazila na odpor veřejnosti, která vnímala dopad úsporných opatření a zvýšených daní, obzvláště v době drahých energií a vysoké inflace. Schválený deficit rozpočtu činil 282 miliard korun, zatímco skutečný dosáhl 271,4 miliard, což představuje rozdíl 10,6 miliardy ve prospěch nižšího schodku,“ dodal Peterka s tím, že tyto dodatečné úspory a lepší výsledek si zaslouží pochvalu.

„Do situace ale zasáhla přírodní katastrofa v podobě povodní, na jejichž řešení vláda vyčlenila dalších 30 miliard. Podle údajů ministra financí bylo na nápravu škod vynaloženo 15,4 miliardy korun. Pokud bychom schodek očistili o výdaje spojené s povodněmi, plánovaný deficit by nebyl dodržen kvůli vyšším výdajům na obranu na konci roku, aby byl splněn závazek 2 % HDP,“ poukázal Peterka.

K tomu se vyjádřil i Michal Skořepa. „Ministerstvo financí samozřejmě s chutí zdůraznilo, že skutečný schodek skončil pod naposled schválenou částkou 282 miliard korun, která obsahovala i hrubý odhad možných nákladů na nápravu škod po povodních. Tady je ale třeba připomenout, že onen odhad povodňových nákladů byl skutečně jen velmi hrubý, takže nižší skutečnost není žádným velkým vládním vítězstvím – nota bene pokud není jasné, jaký objem nákladů bude ještě muset být hrazen z rozpočtu letošního roku. K lepšímu konečnému číslu vládě pomohl také původně neplánovaný čistý příspěvek peněz z EU ve výši šestnácti miliard korun,“ dodal Skořepa.

Za jednoznačně pozitivní fakt označují ekonomové dodržení závazku vůči NATO, respektive investice do obrany. „Je to žádoucí nejenom s ohledem na situaci v Evropě, ale i vzhledem k postojům nového amerického prezidenta k černým pasažérům v NATO,“ řekl pro Echo24 Petr Dufek.