Šance pro manželky. Manželé získají možnost navýšit jim důchody

Důchodová reforma přináší novinku, která má vyrovnat zejména často výrazné rozdíly mezi důchody žen a mužů. Lépe vydělávající z partnerů se tak bude moci rozhodnout, že si trochu „ubere“ ve prospěch druhého. Pokud se tak oba dohodnou, sociální správa jim za dobu manželství započítá odvody společně. To bude tak pro méně vydělávajícího znamenat navýšení důchodu. Týkat se to bude i registrovaného partnerství.

Ženy zůstávají v důchodu výrazně déle, ovšem v průměru berou také výrazně nižší částky, zhruba až o dva a půl tisíce nižší oproti mužům. „Jeden z rodičů, zpravidla matka, se často v důsledku péče o děti méně zaměřuje na rozvoj profesní dráhy, celoživotně méně vydělává a má tak i nižší důchod. Především rozvedené a ovdovělé seniorky se pak ve stáří nezřídka ocitají v obtížné situaci,“ popisuje myšlenku za návrhem ministerstvo práce na svém webu.

Schválená důchodová reforma počítá s tzv. dobrovolným společným vyměřovacím základem manželů nebo registrovaných partnerů, který se bude týkat starobních důchodů. Manželé nebo registrovaní partneři se budou při přiznání důchodu od roku 2026 moci rozhodnout, že si napůl rozdělí dosažené vyměřovací základy za období, kdy oba pracovali.

Při výpočtu důchodu se na ně bude pohlížet tak, jako by měli po dobu manželství stejný příjem. Přihlášení se ke společnému vyměřovacímu základu bude dobrovolné a bude možné od něj kdykoliv – i jednostranně – ustoupit. O společný výměr by mělo jít požádat i zpětně, nejpozději v momentě, kdy chce první z manželů či partnerů vstoupit do starobního důchodu.

Společný vyměřovací základ má platit pouze za období manželství, zbylá část se tedy bude i nadále vypočítávat podle individuálních odvodů každého z páru. To také znamená, že se změna více projeví u párů s výrazně rozdílnými důchody. A také těm, kteří budou vyměřovací základ sdílet dlouhodobě. Zároveň by mělo platit, že při zrušení dohody nedojde zpětně ke zrušení společného vyměřovacího základu, jelikož by tak na jednoho z manželů mohl vznikat nepřiměřený tlak ohledně propadu výše důchodu.

První úpravy zavedené hlavním balíkem důchodové reformy vstoupily v plastnost už od 1. ledna. Změny parametrů penzijního systému, které po měsících politických přestřelek prošly ve značně mírnějším stavu, mají nabíhat postupně. Jednotlivá ustanovení této důchodové reformy nabudou účinnosti postupně ode dneška až do roku 2027. Nyní opoziční hnutí ANO a SPD slibují, že podstatnou část reformy zruší, pokud se na podzim po sněmovních volbách dostanou k moci.

Důchodová reforma má podle vlády zajistit dostatek peněz i na důchody budoucích penzistů. Bez reformních změn by propad penzijního systému dosahoval podle koaličních představitelů v polovině století až pěti procent hrubého domácího produktu, v nynějších částkách asi 350 miliard korun. Opozice to zpochybňuje, podle ní reforma představuje jen parametrické změny.