Ústavní soud může před volbami shodit „bombu“ do reformy penzí. Rozhoduje už rok a půl

Upřela vláda lidem právo odejít dříve do důchodu? To je zjednodušeně otázka, kterou už téměř rok a půl řeší Ústavní soud. Ten hnutí ANO zásobuje stížnostmi na prakticky všechny aspekty důchodové reformy, naposledy v březnu podalo stížnost na její hlavní „balík“. Už od konce roku 2023 však soud řeší stížnost na jednu z prvních změn, která tomu předcházela. Jde o zkrácení možnosti odejít do předčasného důchodu z pěti na tři roky. Už v době schvalování vyvolala novela kontroverze, mimo jiné i kvůli úpravě systému valorizací.

Novela, na kterou stížnost míří, už od října předminulého roku zpomaluje valorizace a zpřísňuje podmínky předčasné penze. Je součástí širších penzijních změn a jejím cílem je zbrzdit zadlužování a růst výdajů v penzijním systému. Zákon zkracuje možnost jít do penze dřív z pěti na tři roky, zvyšuje krácení předčasného důchodu, stanovuje podmínku 40 let placení odvodů a ruší valorizaci zásluhové části do řádného důchodového věku.

Původně měla začít novela platit o měsíc dříve, váháním s podpisem ji však pozdržel prezident Petr Pavel, který měl k zákonu také výhrady. Poukazoval mimo jiné na to, že nový model mimořádné valorizace bude dražší než ten dosavadní. Normu podepsal 1. září, nová pravidla se tedy zavedla o měsíc později.

Jenže podle hnutí ANO z novely během procesu v parlamentu vypadla zásadní část, která měla umožnit přechodné období dlouhé 13 měsíců. Místo toho podle hnutí postavila občany v předdůchodovém věku do situace, kdy se museli urychleně rozhodnout, zda odejít ještě za původních podmínek o pět let dříve, nebo přijít na další roky a měsíce o možnost předčasného odchodu.

Vláda má pochopitelně jiný názor, jak ukazuje zaslaná argumentace k soudu, kterou Úřad vlády zveřejnil kvůli žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) už dříve argumentoval i tím, že vláda a jeho úřad už na jaře avizovaly hlavní parametry změn. Podle vlády o tom svědčí i to, že očekávání změny vedlo k další vlně předčasných důchodů ve snaze stihnout původní podmínky. Ve své argumentaci sice připouští, že mohla svými kroky někomu zmařit budoucí plány odejít do předčasného důchodu dříve, odmítá však, že by to šlo považovat za překažení již vzniklého nároku.

„Předčasný odchod by měl být svým účelem výjimečným řešením pro občany, u nichž v období krátce před dosažením důchodového věku náhle nastanou okolnosti, které jim neumožňují pokračovat ve výkonu ekonomické aktivity až do dosažení důchodového věku, např. proto, že ztratí zaměstnání, dojde u nich k náhlé změně zdravotního stavu, nastanou u nich rodinné důvody bránící nebo ztěžující výdělečnou činnost apod. Odchod do předčasného důchodu by tedy ze své podstaty neměl být předmětem dlouhodobějšího plánování, taktizování a spekulativního uvažování,“ argumentuje mimo jiné vláda s tím, že stejně tak není možné o předčasný důchod žádat zpětně, ale vždy až ode dne podání žádosti, a také to nelze považovat za odebrání vzniklého nároku.

Vláda pak například uvádí, že novela nezbavila možnosti odejít do předčasného důchodu dříve nikoho, kdo před její účinností splňoval podmínky. „Teprve v případě, že se dožije věku stanoveného právní úpravou účinnou v době, kdy tohoto věku skutečně dosahuje, a splnil-li současně další zákonem stanovené podmínky, lze hovořit o vzniku nároku na starobní důchod. K nepřiměřenému zásahu do legitimního očekávání by došlo teprve v případě, že by nárok, který již vznikl, byl odebrán. Posun věkové hranice před vznikem nároku na starobní důchod však takový nepřiměřený zásah nepředstavuje,“ tvrdí vláda.

Hnutí ANO v tomto volebním období u ÚS už dříve napadlo také novelu pandemického zákona, zkrácenou valorizaci penzí, zrušení státního příspěvku u doplňkového penzijního spoření pro důchodce, změny ve stavebním spoření a takzvaný lex Babiš II. O některých předlohách ještě soudci nerozhodli, další zamítli. V podstatné části vyhověli zatím jen návrhu ANO na zrušení části novely nazývané lex Babiš II, která zpřísnila zákaz vlastnictví médií a přijímání dotací a investičních pobídek v zákoně o střetu zájmů.