Tornád v Česku nepřibývá, ani je nezpůsobuje klimatická změna, říká vědec z Akademie věd

Tornád v Česku nepřibývá ani je nezpůsobuje klimatická změna, jen si jich lidé více všímají. Petr Zacharov z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd řekl, že neexistuje žádný přístroj, který by tornáda zaznamenával. Že se v poslední době zdá, že tornád v Česku přibývá, je podle vědce způsobené především vyšší všímavostí lidí. Podle Zacharova tornáda v Česku vždy byla a vždy budou, v průměru se zaznamenají tři ročně.

„Aby vzniklo tornádo, musí vzniknout mateřská bouře. Na to se trochu zapomíná. Takže potřebujete dost vlhkosti v atmosféře a instabilitu, neboli velký pokles teploty s výškou. Pak je potřeba impulz ke vzniku bouře. Přehřátá bublina, návětří hor, nějaké rozhraní teploty nebo větru v atmosféře atd. Pokud vznikne bouře, potřebujeme ještě někde najít rotaci vzduchu,“ řekl Zacharov.

Podle toho, odkud pochází rotace vzduchu, je možné rozdělit tornáda na slabá a silná. Obyčejný oblak, který vytvoří slabé tornádo, potřebuje najít v atmosféře rotaci nebo lépe tendenci vzduchu rotovat s vertikální osou. Taková rotace není vidět, ale oblak ji díky svému výstupnému proudu „nasává“, protahuje a zintenzivňuje, řekl vědec. Takovou tendenci rotovat lze podle něj nelézt například na rozhraní větru, třeba na pobřeží. Pokud na pevnině vane vítr opačným směrem než nad vodou, bude mít vzduch, který se na rozhraní potkává, tendenci vytvářet víry. Pokud bouře nashromáždí spoustu této tendence rotovat, může vytvořit slabé tornádo.

Silná tornáda si vytvoří podle vědce silná bouře sama. „Bouře, které říkáme supercela, vyžaduje velký rozdíl rychlosti větru s výškou. Bouře takového rozdílu využije ke své vlastní vnitřní rotaci. Tato rotace zase není tak rychlá, abychom viděli rotující oblak, ale stačí k tomu, že v centru rotace dojde k poklesu tlaku vzduchu a bouře, supercela, si dokáže do sebe nasávat další vzduch,“ řekl Zacharov.

Z bouře v její přední části zároveň intenzivně prší, na zem se tak dostává ochlazený vzduch s kapkami deště. „Tento vzduch se roztéká po povrchu a na čele tohoto vzduchu dochází také k rotaci nebo tendenci vzduchu rotovat, tentokrát s horizontální osou. Představte si louži vody, kterou vylejete z kýblu, na krajích roztékající se louže podtéká voda vzduch a zase tam je ta tendence rotovat, s vodorovnou osou. Tuto rotaci dokáže supercela natáhnout do sebe a vytvořit tornádo,“ řekl vědec. Jde podle něj o složitý proces, který se při bouři nemusí povést, a tornádo pak nemusí vzniknout, i když jsou podmínky pro jeho vznik příznivé.

V Česku se většinou vyskytují jen slabá tornáda, výjimkou je tornádo z 24. června 2021, které se vyskytlo na jižní Moravě. Podle Zacharova je to trochu otázka statistiky. „Pokud se někde vyskytují slabé povodně, občas přijde silnější, výjimečně velmi silná. Podobně to funguje i u tornád. Zda se v minulosti vyskytovala silné tornáda, nevíme, ale například některé větší polomy lesa mohly být způsobeny tornádem, ale nikdo ho neviděl, nezdokumentoval,“ řekl.