Exekutoři matou dlužníky. V absurdní praxi se střetávají dva zákony

Praxe exekutorů, kteří lidem v insolvenci posílají usnesení o zastavení tzv. marné exekuce a chtějí zaplatit náklady do tří dnů od nabytí právní moci, je umožněna tím, že se střetávají dva zákony. Jedná se o insolvenční zákon a občanský soudní řád. Poslanci, které oslovil deník Echo24 uvedli, že jde o výzvu po nějaké době opět posoudit praxi provádění exekucí. Oslovení experti označují tento postup exekutorů za absurdní.

Jak informoval deník Echo24, exekutoři začali v létě posílat lidem, kteří mají schválené oddlužení, usnesení o zastavení exekucí takzvaně pro bezvýslednost. V usnesení vyzývají k zaplacení do tří dnů od nabytí právní moci tohoto usnesení. Náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák (STAN) pro Echo24 řekl, že postup, kdy soudní exekutor v usnesení o zastavení exekuce pro bezvýslednost stanoví dlužníkovi, vůči němuž probíhá insolvenční řízení, v jehož rámci je plněno schválené oddlužení, povinnost zaplatit oprávněnému určené náklady do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení, je v rozporu s podmínkami schváleného oddlužení.

Podle insolvenčního zákona totiž platí, že po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je dlužník povinen neposkytovat nikomu z věřitelů žádné zvláštní výhody. „Stanovení pariční lhůty (lhůty k plnění) v délce 3 dnů, probíhá-li vůči dlužníkovi insolvenční řízení, v jehož rámci je plněno schválené oddlužení, může v povinných vyvolávat dojem, že skutečně do 3 dnů je třeba v rozporu s podmínkami schváleného oddlužení splnit uvedenou povinnost, ačkoli ji splnit nemohou. Tento postup exekutora tak sice možný je, ale působí matoucím dojmem pro dlužníka,“ uvedl Dvořák s tím, že k podobné praxi podle informací MSp nedochází často, jedná se pouze o výjimky.

ESEJ: Houby, les a klima. Stanou se z mykologů revolucionáři? 

Situace se však podle právníka Tomáše Součka z advokátní kanceláře Adkins Legal stupňuje. „V současné době prochází běžícím oddlužením několik tisícovek našich klientů, proti nimž jsou zároveň vedeny tzv. bezvýsledné exekuce. Uvedený problém tedy řešíme na denní bázi, přičemž počet exekutorů, kteří takto problematicky rozhodují, neustále stoupá. Dle našeho názoru by tomuto tématu měla být věnována patřičná pozornost, neboť vyjma potíží, které působí dlužníkům v oddlužení, lze rovněž očekávat zcela zbytečně zatížení exekučních soudů, které budou muset o podaných odvoláních proti těmto usnesením exekutorů rozhodovat,“ uvedl Souček.

Exekutorská komora uvedla, že jediní, kdo mohou něco změnit, jsou politici, neboť exekutoři se pouze řídí platnými předpisy. Předseda sněmovního podvýboru pro exekuce a insolvence Aleš Dufek (KDU-ČSL) pro Echo24 řekl, že v daném případě jdou proti sobě dva zákony. „A to samotný insolvenční zákon oproti občanskému soudnímu řádu s příslušnými předpisy o exekuci. Současná úprava zastavování marných exekucí vede k tomu, že se zastavují i v průběhu insolvenčního řízení, dříve by se čekalo na jeho skončení, exekuce by se jen přerušila,“ uvedl Dufek.

„Nemyslím si, že by insolvenční soud mohl kvůli vzniku povinnosti uhradit náklady exekuce zastavit rozjeté a fungující insolvenční řízení. Ale pro nás poslance je to teď výzva, abychom opět po nějaké době posoudili současnou situaci při provádění exekucí,“ dodal nicméně Dufek.

Podobně hovoří také členka stejného podvýboru a místopředsedkyně dolní komory Olga Richterová (Piráti). „Záleží mi na tom, aby se nikdo nepřiživoval na panice a obavách. Ty může takové usnesení snadno vyvolat. Nadto je předvídatelné oddlužení v celospolečenském zájmu,“ uvedla Richterová s tím, že lidé v insolvenci a jejich věřitelé podle ní nicméně aktuálně zůstávají odkázaní zejména na poradenství insolvenčního správce.

Proto jsou podle ní dvě varianty rychlého řešení. „Buď exekutorská komora doporučí svým členům, aby usnesení tohoto typu vůči osobám v oddlužení nevydávali. Minimálně, dokud nebude praxe sjednocena. Nebo bude následovat uplatnění názoru Ministerstva spravedlnosti, které ve zkratce říká, že v situaci schváleného oddlužení to nedává smysl,“ dodala Richterová s tím, že otázkou je, zda k této situaci mají na MSp v plánu vytvořit metodiku nebo vyhlášku. „Ta by mohla obsahovat například povinnost automaticky do takovýchto usnesení doplnit srozumitelnou informaci, že na osobu v insolvenci se nevztahuje,“ navrhuje Richterová.

Neetické a absurdní, říká Hůle

Vedoucí programu dluhového poradenství Člověka v tísni Daniel Hůle pro Echo24 řekl, že problém pravděpodobně vznikl z důvodu, že exekutoři na poslední chvíli do konce srpna chtějí dosáhnout na kompenzaci nákladů spojených se zastavením od státu, a proto zastavují i exekuce u lidí, kteří jsou v oddlužení.

„To normálně nedělají, stejně jako exekuce v běžícím oddlužení nezastavují pro nemajetnost. Prostě jsou zde motivováni ziskem od státu, proto exekuci zastaví pro marnost, a zároveň přiznají náklady exekučního řízení věřiteli, a to je ten problém. Pokud je člověk v oddlužení, tak až na výjimky, kdy se hradí přednostně na výživné či odměny správců, jsou všechny pohledávky uspokojovány poměrně a současně. Pokud exekutor zastaví exekuci jako marnou, protože minimálně 6 let nic nevymohl, ale pohledávka věřitele je umořována v insolvenci, považujeme to za absurdní a neetický přístup, který by podle nás neměl obstát před soudem,“ uvedl Hůle.

Původní zpráva: Nová finta exekutorů. Po lidech v insolvenci chtějí neoprávněně peníze v šibeničním termínu

Soudní exekutor by podle něj neměl při zastavení tzv. marných či bezvýsledných exekucí vůbec ukládat povinnému úhradu nákladů exekuce oprávněného. „Takový postup by byl v návaznosti na úpravu marných exekucí v jejím rozporu, neboť by generoval další exekuční titul, který by byl zcela zřejmě nevykonatelný a bezúspěšný jako tomu bylo v předmětné (marné) exekuci. Nemá smysl vytvářet za povinným ‚další‘ nevykonatelný exekuční titul,“ dodal expert. Situace je podle něj natolik složitá, že určitě není dobrý nápad, aby se dlužník sám pokoušel bránit proti této nehorázné praxi některých exekutorů. „Ale doporučujeme, aby se obrátili na dobročinné dluhové poradny, jako je například naše helplinka na čísle 770 600 800. Vzhledem k nesystémovosti postupu v určitých případech můžeme nabídnout i právní poradenství. Je také vhodné, aby dlužníci v oddlužení kontaktovali svého insolvenčního správce a celou situaci s ním konzultovali,“ vyzval Hůle.