Zelená jízda pokračuje: Země na COP29 se dohodly na nových pravidlech pro trh s uhlíkovými kredity

Účastnické země na klimatické konferenci COP29 v ázerbájdžánském Baku se dohodly na nových pravidlech pro Organizací spojených národů podporovaný trh s takzvanými uhlíkovými kredity, který má být klíčovým nástrojem pro plnění tzv. klimatických závazků. Informovaly o tom dnes agentury AFP a Reuters.

Dohoda by měla zahájit proces vedoucí k vytvoření trhu s uhlíkovými kredity s podporou OSN, který ve svém článku 6 stanovuje pařížská dohoda o klimatu z roku 2015. Podle nejmenovaného vyjednavače by takovýto trh mohl být spuštěn už v příštím roce.

Systém uhlíkových kreditů teoreticky zemím nebo společnostem umožňuje financovat kdekoliv na světě projekty, které snižují emise oxidu uhličitého nebo tento plyn odstraňují z atmosféry. Získané kredity se poté mohou použít ke kompenzaci vlastních emisí. Příkladem takovýchto projektů může být výsadba stromů nebo distribuce moderních sporáků, které v chudých oblastech nahradí neekologické způsoby vaření.

Jeden kredit odpovídá jedné tuně oxidu uhličitého, která se nedostane do atmosféry nebo se z ní vyloučí. Kritéria přijatá vyjednavači v Baku upravují metodiku výpočtu kreditů, které může daný projekt vygenerovat, uvedla AFP.

Doposud se tento trh rozvíjel sám o sobě, bez jakýchkoliv mezinárodně přijatých pravidel. Využívaly ho především firmy, které chtěly "kompenzovat" své emise a prezentovat se jako uhlíkově neutrální. Řada studií však ukázala neúčinnost řady projektů, jejichž klimatická prospěšnost nebyla dostatečně přísně hodnocena.

Jedním z hlavních témat konference COP29, která začíná v Baku, je podle AFP také zvýšení cílové částky 100 miliard dolarů (více než 2,5 bilionu korun) ročně na financování rozvojových zemí, aby zvládly dopady klimatických změn a odklonily své ekonomiky od fosilních paliv. Rozvojové země žádají biliony dolarů a chtějí, aby peníze byly poskytovány převážně formou grantů, nikoliv půjček.