Když se na to přijde, už může být pozdě. Šéf BIS varuje před „dezinformační scénou“ a jejím vlivem na volby v Česku

Parlamentní volby se podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky stanou hlavním předmětem a cílem zájmu dezinformačních platforem, stejně jako dezinformačních stránek a skupin na sociálních sítích. Koudelka to řekl na sněmovním semináři k problematice zahraničního vměšování do volebního procesu. Ačkoli je počet konzumentů vyloženě dezinformačního obsahu v ČR relativně omezený, nové technologie, především umělá inteligence, mají zejména v období před volbami potenciál některé narativy rozšířit i mezi výrazně širší obecenstvo, míní.

V Česku se podle Koudelky od pandemie covidu-19 etablovala "domácí dezinformační scéna", kterou mimo jiné podle něj charakterizuje pragmatický přístup k rozšiřování jejího obsahu o jakákoli nová témata vzbuzující reakce veřejnosti. Útoky a lži dezinformátorů lze podle něj očekávat i v předvolebním období, kdy se parlamentní volby stanou předmětem jejich zájmu. Volby do sněmovny se budou konat letos na podzim.

Seminář se zaměřil na téma údajného zahraničního vměšování do voleb v Moldavsku a Rumunsku, jeho cílem bylo definovat rizika pro volební proces v ČR a možnosti jeho ochrany. Organizovala ho předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Na akci vystoupila také bývalá eurokomisařka Věra Jourová, která bojovala s tzv. dezinformacemi či mediální analytik Josef Šlerka.

🚨Alarmující poznatky z dnešního semináře o zahraničním vměšování do voleb:

Klíčové případy:

🇲🇩 MOLDAVSKO
• Prokázaná manipulace s 10 % hlasů
• Přímé uplácení voličů
• Systematické ovlivňování výsledků

🇷🇴 RUMUNSKO
• Masivní manipulativní kampaň na TikToku
• Neznámý… pic.twitter.com/ZwirkjZ9mL

— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) January 16, 2025

Moldavsko opakovaně obviňuje Rusko, že proti Kišiněvu vede hybridní válku, vměšuje se do místních voleb a vede rozsáhlé dezinformační kampaně ve snaze svrhnout vládu a zmařit cestu země do Evropské unie. V Rumunsku loni v listopadu první kolo prezidentských voleb skončilo nečekaným vítězstvím pravicového kandidáta Calina Georgeska. Začátkem prosince výsledky zrušil ústavní soud, protože se objevily informace, že předvolební kampaň údajně ovlivňoval "cizí stát", podle všeho Rusko. Soud nařídil, aby se konaly volby nové. Později se ale objevily jiné zprávy, podle kterých si kampaň na sociálních sítích, která byla částečně cílená na podporu právě Calina Georgeska, z neznámých důvodů objednala vládnoucí "proevropská" strana. Informace měly vyplynout z daňového úřadu, kde byly evidovány platby vládní strany komunikační agentuře.

Scénáře, kterým čelilo Moldavsko a Rumunsko, nejsou podle Koudelky z různých důvodů zcela a jednoznačně přenositelné do prostředí ČR, která se připravuje na sněmovní volby. Je ale podle něj na místě zabývat se otázkou, jaká konkrétní varování si má Česko ze zkušenosti obou zemí odnést. "Protože naprosto nepochybně, stejně jako Rumunsko a Moldavsko, je také Česká republika zařazena mezi státy, na něž prioritně cílí subverzní, vlivové, informační a kybernetické operace vedené a koordinované orgány ruské státní moci," tvrdí Koudelka.

Nejvýznamnějším mementem z rumunské zkušenosti se zahraničním ovlivňováním voleb je podle Koudelky princip, že jakmile zahraniční aktér dosáhne byť dílčího ovlivnění politické soutěže, a i když dojde k jeho odhalení, může být už pozdě. "Protože už došlo ke vzniku škod v důvěře v regulérnost voleb ze strany veřejnosti a obecně v důvěře v řádné fungování státních institucí," podotkl šéf BIS.

Úsilí je podle Koudelky potřeba věnovat prosazování důslednějšího dodržování vnitřních regulatorních pravidel Evropské unie pro provozovatele digitálních komunikačních platforem, včetně sítě TikTok. "A tlačit tyto provozovatele k větší transparentnosti tak, aby bylo možné snadněji a rychleji detekovat neautentické šíření obsahu v prostředí těchto platforem," uvedl.