„Libanon je padlý stát. Nikdo není schopen postavit se Hizballáhu“

Atmosféra na Blízkém východě v posledních týdnech znovu notně zhoustla. Spouštěčem posledního kola eskalačních kroků, které hrozí přerůst v regionální válku, byl výbuch rakety, jež zabila dvanáct mladých izraelských drúzů. Izrael z útoku viní šíitské islamistické hnutí Hizballáh, napojené na Írán. Libanon, na jehož území Hizballáh působí, tomu jen bezradně přihlíží.

O tom, jak se z bývalé výkladní skříně Blízkého východu stal padlý stát a jakou roli v tom hraje Hizballáh, hovoří pro Týdeník Echo Eric Bordenkircher, expert na Libanon z Centra pro rozvoj Blízkého východu při Kalifornské univerzitě v Los Angeles.

Zvenku Libanon vypadá jako dysfunkční stát. Hizballáh řídí část země, Bejrút před pár lety poničil mocný výbuch špatně skladovaného dusičnanu amonného, do toho ekonomická krize, výpadky proudu. Nakolik se to blíží pravdě?

Přidal bych k tomu adverbium. Je to neuvěřitelně dysfunkční stát. Mám tam přátele, jeden z nich mi říkal, že nic takového za posledních šest až osm měsíců neviděl. On je přitom na tuto relativní úroveň nestability zvyklý, ale zdůraznil, že okolnosti jsou mnohem složitější. Fungovat v té společnosti je mnohem náročnější než kdy předtím.

Toto je nejspíš dost komplexní otázka, ale jaké jsou kořeny problémů Libanonu? Bejrút byl kdysi znám jako Paříž východu, bylo to bohaté místo. Jak nastal tento úpadek?

Ano, je to komplexní otázka. Nejlepší odpověď je nejspíš, že ten stát byl vytvořen Francouzi. Historicky nejde o skupiny obyvatel, které by byly nějak propojené. Takže na ně byla uvalena identita, kterou ale úplně nepřijali. Takže mají svou náboženskou identitu, často se označuje jako sektářská, ta soutěží s národní identitou. Když tam zavítáte, tak vám lidé často jako první sdělí svoji náboženskou indentitu, která je nějak situuje v libanonské společnosti. Národní identita je pro tyto komunity často druhotná, to vede k nadřazování jejich potřeb těm státním. K tomu musíme dodat, že tyto sektářské náboženské identity mají často externí podporovatele. Mohou se stát na nich velmi závislými. Externí aktéři v Libanonu vidí prostředí, které mohou manipulovat ve svůj prospěch. To se děje zřejmě hlavně v případě Hizballáhu, tam je to nejmarkantnější, ale toto chování se táhne libanonskými dějinami. Skrz Hizballáh Íránci využívají rozdělení libanonské společnosti ve svůj prospěch, k protlačení vlastní agendy, k posílení íránské revoluce, k jejímu rozšíření a k její ochraně. To přispělo k dystopii, kterou dnes v Libanonu vidíme a která se neustále zhoršuje.

Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.