Partnerské nejistoty i špatný životní styl. Počet narozených dětí vloni výrazně poklesl

Menší ochota lidí mít děti, slabší partnerské vazby i vlivem covidové doby, ale také ekonomická nejistota nebo obezita žen v produktivním věku. To všechno jsou důvody, proč v Česku klesá porodnost a podruhé v řadě je podle předběžných počtů pod hranicí 100 tisíc narozených dětí ročně. Výrazně vyšší počty porodů se ale ani v příštích letech neočekávají, nepomůže ani zvýšení rodičovského příspěvku.

Velké nemocnice na přelomu roku informovaly o tom, kolik se v nich narodilo dětí. Již tato prvotní data značí, že loňský rok bude, co se týče porodnosti, jedním z nejslabších vůbec. Dosud se hranice narozených dětí pohybovala okolo 100 tisíc dětí ročně. Prvním rokem, kdy se narodilo méně než 100 tisíc dětí, byl rok 2022, kdy přišlo na svět 99 381 dětí, o rok dříve to bylo 108 371 dětí. V roce 2023 se podle předběžných informací nemocnic narodilo zhruba 92 tisíc dětí.

"Další propad porodnosti jsme očekávali, protože do reprodukčního věku vstupuje stále méně žen," uvedla pro redakci Echo24 vedoucí katedry demografie a geodemografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy Jiřina Kocourková. Podle sociologa Martina Kreidla z Fakulty sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity se na porodnosti v roce 2023 kromě faktorů dlouhodobých, jako jsou klesající důležitost manželství a rodičovství nebo důraz na pracovní sebenaplnění, projevily i tři mimořádné okolnosti - covid, ekonomická nejistota a válka na Ukrajině.

"Covid ještě v roce 2022 u řady lidí otřásl jejich partnerským životem. V jednu chvíli až jedna třetina lidí v dlouhodobém partnerství pochybovala o tom, že chce se svým partnerem zůstat a přemýšleli o rozchodu," uvedl Kreidl pro Echo24 s tím, že to není stav, kdy by nějak intenzivně uvažovalo o plození dětí. "Nejisté vnější okolnosti zkrátka odrazují od přijímání dlouhodobých závazků, jako je třeba rodičovství," uvedl také sociolog Kreidl.

Na to, že myšlenky na založení rodiny u mladých lidí ovlivňuje i nejistota související s ekonomickou situací, upozornil i předseda České demografické společnosti Luděk Šídlo. "Česká společnost je poměrná náchylná v otázce reprodukčních plánů na různé vnější socioekonomické vlivy, proto se ekonomická nejistota může odrazit i na počtu narozených dětí," uvedl Šídlo pro Echo24.

Podle porodníka Antonína Pařízka z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze je ale důvodem poklesu porodnosti i menší počet potenciálních rodičů v průměrném reprodukčním věku. "Z biostatistických dat, které poskytl ÚZIS za rok 2022 je zcela zřejmé, že jestliže v letech 1995 až 2001 byl výrazný pokles počtu narozených dětí, tak lze očekávat, že generace lidí narozených v tomto období bude mít menší počet dětí," uvedl Pařízek.

Pařízek také řekl, že stále více lidí má problém s reprodukcí. Ročně se podle něj narodí mezi dvěma až třemi tisíci dětí díky klinikám pro asistovanou reprodukci. "Jednou z hlavních příčin je, že ženy těhotenství odkládají a otěhotní v pozdějším věku, dalším rizikovým faktorem je nadváha a obezita. V České republice více než jedna třetina žen trpí na začátku těhotenství nadváhou nebo dokonce obezitou," dodal Pařízek pro Echo24. Naopak sestupný trend má podle porodníka počet uměle ukončených těhotenství.

Výhledy do budoucna

Nízká porodnost lze podle oslovených odborníků očekávat i letos. "Nepříznivé podmínky přetrvávají a navíc konsolidační balíček zasáhne především středně příjmové rodiny s dětmi," uvedla Kocourková. Podle ní na zvýšení porodnosti nebude mít významný vliv ani zvýšení rodičovského příspěvku. Ten se od Nového roku zvýšil z dosavadních 300 tisíc korun na 350 tisíc korun, vyplácení dávky se přitom zkrátilo z maximálně čtyř let na nejvýše tři roky.

Že by došlo k průlomu a v porodnosti a plodnosti bychom se dostaly na vyšší hodnoty neočekává ani předseda České demografické společnosti Šídlo. Kromě klesajícího počtu žen v reprodukčním věku je důvodem i klesající ochota žen vstoupit do mateřství. "Pokud by se úroveň intenzity plodnosti pohybovala kolem hranice 1,6–1,7 dětí na jednu ženu (v roce 2022 to bylo 1,62 dětí na jednu ženu, hodnoty okolo 1,6 dětí na jednu ženu se očekávají i za rok 2023 - pozn. red.), tak se budeme řadit stále na "průměrnou" úroveň v porovnání s ostatními státy Evropy a nelze v této souvislosti mluvit o výrazném propadu plodnosti českých žen," uvedl Šídlo pro Echo24.

"Covid odezněl, nebo nás alespoň masově nezavírá do domácností, v ekonomické sféře se, snad, také blýská na lepší časy. Pokud by se pozitivně vyvinula i situace na Ukrajině, tak bychom mohli doufat, že se porodnost vrátí na úroveň před covidem," uvedl sociolog Kreidl. Porodnost se pak podle něj o moc nezvýší, "pokud se nepodaří zmírnit trvající rozpory mezi rodinným a pracovním životem".

Prudký propad porodnosti byl za posledních 20 let zaznamenán převážně v druhé polovině 90. let a na přelomu milénia. Nejméně dětí se narodilo v roce 1999, bylo to 87 721. Poté každý rok porodů přibývalo, v roce 2005 pak poprvé překročil hranici 100 tisíc dětí narozených během jednoho roku. Vrcholem byl rok 2008, kdy se narodilo 117 317 dětí. Poté začal opět mírný pokles, větší rozdíl byl mezi lety 2010 a 2011, kdy se v roce 2011 narodilo 106 392 dětí, tedy o 8 tisíc dětí méně než v rok předešlý. Vzestup pak začal v roce 2014 a pod hranici 100 tisíc narozených dětí ročně jsme se dostali poprvé v roce 2022.