Kreml odmítá záruky USA. Vrací se ke svým předválečným požadavkům, týkají se i Česka

Rusko není spokojeno s návrhy týmu nově zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa odložit členství Ukrajiny v NATO o 20 let a zavést tam kontingent příslušníků mírových sil EU a Británie. V rozhovoru pro agenturu TASS to uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Rusko se tak vrací ke svým požadavkům z konce roku 2021, které zahrnovaly i Českou republiku.

„Soudě podle četných úniků informací a rozhovoru Donalda Trumpa pro časopis Time z 12. prosince mluví (USA) o ‚zmrazení‘ vojenských operací podél linie kontaktu a přenesení další odpovědnosti za konfrontaci s Ruskem na Evropany, my samozřejmě nejsme spokojeni se linií zástupců týmu zvoleného prezidenta Trumpa v návrhu na odložení členství Ukrajiny v NATO o 20 let, jakož i na zavedení mírového kontingentu britských a evropských síl,“ zdůraznil Lavrov pro TASS. Kremlu vadí, že se NATO rozšiřuje i o země bývalého sovětského bloku.

Lavrov zároveň poznamenal, že Moskva neobdržela žádné oficiální signály ze Spojených států ohledně „ukrajinského urovnání“. „Do 20. ledna, dne inaugurace, má Donald Trump status zvoleného prezidenta a všechny politiky ve všech směrech určuje současný prezident Joe Biden a jeho administrativa, a zatím je pouze tato oprávněna vstupovat do komunikace s Ruskem jménem Spojených států, ale o Ukrajině se v takových kontaktech nemluví,“ vysvětlil šéf ruské diplomacie.

ROZHOVOR: Turek je talentovaný politik, ODS konglomerát ničeho, je třeba revoluce a zásadní změna, říká Klaus

Lavrov se tak v vrací k narativu, který z Kremlu zněl krátce před válkou, kdy Rusko požadovalo, aby Ukrajina nebyla přijata do NATO, což tehdejší generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg odmítl, a současně Moskva rozšířila své požadavky i na další členy NATO, včetně ČR. Rusko chtělo, aby NATO zastavilo vojenské aktivity ve střední a východní Evropě, na Kavkaze a ve Střední Asii, a aby počet aliančních vojáků v těchto oblastech nepřesáhl úroveň z roku 1997, tedy období před rozšířením NATO o státy střední a východní Evropy. To by znamenalo, že na území těchto zemí nesmějí být přítomni žádní alianční vojáci ani vojenská zařízení.

Rusko zveřejnilo seznam bezpečnostních záruk, které požadovalo od NATO, v prosinci roku 2021, tedy zhruba dva měsíce před invazí. Mezi nejvýznamnější patřil právě de facto zákaz rozmístění vojsk v Polsku, České republice a Pobaltských státech, což vyvolává obavy o budoucí rovnováhu sil na evropském kontinentu. Rusko zároveň v roce 2021 zdůraznilo, že si přeje, aby obě strany – Moskva i NATO – uznaly, že nejsou protivníky, a zavázaly se k řešení sporů mírovými prostředky.

Náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov tehdy uvedl, že Rusko je připraveno zahájit rozhovory se Spojenými státy okamžitě, dokonce už následující den. Přesto vyjádřil zklamání nad dosavadními reakcemi Západu na ruské návrhy. Spojené státy však uvedly, že nebudou jednat bez koordinace s evropskými partnery.

Šéf NATO chce výrazné zvýšení výdajů na obranu. Pro řadu států nesplnitelné, míní analytik

Podle odborníků se jednalo o velmi náročné požadavky. „Omezení nasazení vojsk na území členských států NATO je pro Washington neakceptovatelné,“ uvedl tehdy Matthew Rojansky, ředitel Kennanova institutu ve Washingtonu. Podle něj Rusko pravděpodobně neočekávalo, že jeho požadavky budou plně přijaty, ale spíše usilovalo o ovlivnění vyjednávacího procesu ve stínu vojenské hrozby vůči Ukrajině a Evropě.

I experti v Rusku pochybovali, že Západ přistoupí na zveřejněné požadavky. „Rusko zřejmě očekává, že bude muset zajistit svou bezpečnost samostatně, pravděpodobně vojensko-technickými prostředky,“ uvedl Dmitrij Trenin z Carnegie Moscow Center.

Jednání o míru na Ukrajině ani skoro tři roky od začátku invaze nemají reálné obrysy. Agentura Reuters v druhé polovině prosince uvedla, že ruský prezident Vladimir Putin je otevřený diskusi o dohodě o klidu zbraní na Ukrajině se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ale odmítá jakékoli významnější území ústupky a trvá na tom, že Ukrajina se musí vzdát ambicí vstoupit do NATO. Putin řekl, že je připraven ke kompromisům ohledně Ukrajiny v případných rozhovorech s Trumpem o ukončení války a že nemá žádné podmínky pro zahájení jednání s ukrajinskými úřady.

Trumpův budoucí zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg hodlá na začátku ledna navštívit Kyjev a některé další evropské metropole, přičemž příští administrativa se chce zasadit o urychlené ukončení války. „Opravdu doufám, že Trumpova administrativa, včetně pana Kellogga, se budou zajímat o základní příčiny konfliktu. My jsme vždy připraveni k jednáním,“ tvdrí Lavrov.

Trump bude zřejmě po svém nástupu do Bílého domu požadovat od členských států NATO výrazné zvýšení výdajů na obranu. Hovoří se o tom, že by se nově mělo jednat od tří do pěti procent HDP, což může podle expertů způsobit Alianci vážné problémy, neboť některé státy – například Španělsko – neplní ani nynější požadavek ve výši dvou procent.