Trump žádá vyšší výdaje na obranu. NATO může mít vážné problémy, říká expert
VÝDAJE NA OBRANU
Americký prezident Donald Trump zřejmě bude – stejně jako ve svém předchozím období – tlačit členské státy NATO, aby dávaly na obranu více než dvě procenta HDP, hovoří se až o čtyřech procentech. Podle osloveného experta je takový scénář skutečně možný, nelze proto vyloučit vážné problémy aliance. Členské státy tomu totiž zřejmě nebudou chtít dostát. Evropská unie mezitím chystá obrovský balík investic do obranného průmyslu.
Zvolený americký prezident by podle svých slov „rozhodně zvážil“ vystoupení Spojených států ze Severoatlantické aliance. Trump to řekl v NBC News pro pořad Meet the Press. Zároveň ale uvedl, že pokud budou evropské země platit za obranu, dostatečný objem peněz, zachová americkou roli v této obranné alianci.
Trump už ve svém první funkčním období důrazně žádal, aby všechny členské země NATO dávaly více než dvě procenta svého hrubého domácího (HDP) produktu na obranu, jak se dohodly v roce 2014. Řada z nich, včetně Česka, tomu byla dlouhé roky značně vzdálena, i v důsledku války na Ukrajině ale výdaje na obranu zvýšily. Cíl tak letos podle již bývalého generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga splní nejméně 23 z 32 členských zemí, mezi nimi i Česko.
TÝDENÍK ECHO: Všichni proti všem. Blízký východ vře. Co přinese převrat v Sýrii?
Trump letos v únoru během předvolební kampaně evropským spojencům kvůli výdajům na obranu pohrozil ještě výrazně dramatičtějšími slovy než v rozhovoru s NBC News. Mimo jiné tehdy řekl, že pokud evropské země nezačnou platit více, povzbudí Rusko, ať si dělá, co chce.
V EU panuje obava, že by Trump mohl požadovat po členských státech zvýšit výdaje na úroveň mezi 2,5 až čtyřmi procenty a zároveň dále podmínil setrvání USA v alianci tím, že státy budou nakupovat určitý poměr techniky z USA. Je však velmi pravděpodobné, že by tomu některé členské státy vzdorovaly. Naopak Polsko například vydává necelá čtyři procenta, což je dokonce více než dávají USA. Dále například Řecko dává okolo tří procent.
To pro Echo24 potvrdil i bezpečnostní expert z Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš. „Myslím si, že Trump toto je schopen vymáhat, ale většina členských států tomu nebude chtít dostát. Proto nelze vyloučit vážné problémy v NATO a snahu Francie a Německa výrazněji aktivovat evropskou obranu na bázi EU,“ řekl Mareš.
Existují podle něj i alternativní možnosti. „Je však možné i vytvoření autonomního baltsko-severského bloku (Polsko, Pobaltské a severské státy) s novými úzkými vazbami na USA a spíše ‚eurasijského‘ (tedy provýchodního) bloku v podunajské oblasti,“ vysvětlil Mareš.
EU chystá obrovské výdaje do obrany
Členské státy EU před letošními volbami do Evropského parlamentu opakovaně zdůrazňovaly, že je potřeba se výrazně více na obranu zaměřit. To se projevilo mimo jiné jmenováním eurokomisaře pro obranu, kterým se stal Litevec Andrius Kubilius. Podle něj bude Evropa potřebovat na financování obrany potřebovat stovky miliard eur. Mimo jiné i proto, že podle něj hrozí, že by se některý členský stát mohl stát terčem ruského útoku.
ECHO SALON: „Je to plivnutí do tváře všem demokratům.“ O zatykači na Netanjahua s Topolánkem a Šabatovou
Evropská komise počítá s tím, že v příštích letech bude potřeba do obrany investovat přibližně 500 miliard eur (přes 12 bilionů korun). Existují různé návrhy, jak peníze na tuto oblast získat. Například vydání obranných dluhopisů, který by mohly být splaceny z rozpočtu EU. Ve hře by také mohly být prostředky z Evropského stabilizačního mechanismu.
Také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém povolebním programu označila obranu za prioritu a klíčové odvětví pro dokončení jednotného trhu. Důležitou součástí tohoto úsilí bude vybudování „evropské obranné unie“. Pro rámcový popis nového přístupu a určení potřeb investic do obrany se von der Leyenová zavázala, že nová Komise během prvních 100 dnů od nástupu do funkce předloží tzv. white paper, dokument o budoucnosti evropské obrany.
Následně byli vypracováním pověření právě Kubilius a také šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová z Estonska. Dokument by se měl zabývat převážně otázkami obranných schopností, průmyslové konkurenceschopnosti a investičních potřeb. Měla by také rámovat celkový přístup k obranné integraci EU s cílem posílit schopnost EU reagovat na hrozby, zejména v souvislosti s pokračující agresí Ruska na Ukrajině v kombinaci s vyvíjejícími se geopolitickými výzvami na jihu a rostoucími vojenskými schopnostmi dalších globálních aktérů.
Bílá kniha by měla mimo jiné nastínit cestu ke klíčovým iniciativám, jako je evropský vzdušný štít k posílení protivzdušné obrany na celém kontinentu a rozšířené schopnosti kybernetické obrany, užší spolupráce mezi EU a NATO, efektivnější výdaje členských států EU na obranu, snížení vnější závislosti při zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a posílení spolupráce v rámci EU v otázkách průmyslu, inovací, zadávání veřejných zakázek a výroby.
Odborníci se všeobecně shodují, že klíčovou výzvou, kterou je třeba řešit, je způsob, jak zvýšit financování obranného průmyslu, mimo jiné pomocí pobídek pro investory, dále pak koordinace mezi mnoha obrannými iniciativami EU navrženými v posledních letech. Evropský parlament poprvé vyzval k vypracování tzv. white paperu o bezpečnosti a obraně již v roce 2016.
