Izrael ostře protestoval kvůli pietě v koncentračním táboře Buchenwald

Vzpomínková akce u příležitosti 80. výročí osvobození koncentračního tábora Buchenwald v Německu se dostala do stínu mezinárodního sporu. Důvodem je kontroverze kolem pozvání německo-izraelského filozofa Omriho Boehma, vnuka přeživšího holocaustu, který měl přednést projev. Na nedělní akci však nakonec nevystoupí. Ostře ho totiž zkritizovala izraelská ambasáda v Berlíně kvůli jeho názorům na Izrael. Ředitel památníku následně jeho pozvání na akci zrušil. Nechtěl totiž, aby se vzpomínka na zavražděné stala politickou akcí. Informuje Politico či Der Spiegel.

Organizátoři pietní akce, kterou připravuje nadace spravující památník Buchenwald nedaleko Výmaru, Boehma původně pozvali kvůli jeho „etickému zamyšlení nad vztahem mezi historií a pamětí“. Filozof s dvojím izraelsko-německým občanstvím a působící na New School for Social Research v New Yorku je však známý svým kritickým postojem k izraelské politice, zejména k situaci v Gaze.

Pozvání vyvolalo ostrou reakci izraelských úřadů. Izraelská ambasáda v Německu zveřejnila na síti X (dříve Twitter) prohlášení, v němž Boehma obvinila z relativizace holocaustu a zneužívání památky obětí k politickým účelům. „Rozhodnutí pozvat Omriho Boehma, muže, který označil památník Jad Vašem za nástroj politické manipulace, relativizoval holocaust a přirovnal ho dokonce k Nakbě (vyhnání palestinských Arabů z tehdejší Palestiny – pozn. red), je nejen pobuřující, ale také nehoráznou urážkou památky obětí,“ uvedla ambasáda. „Pod pláštíkem vědy se Boehm snaží zředit význam holocaustu univerzalistickým diskurzem, a tím ho zbavuje historického a morálního významu. Ale historie není abstraktní debata a holocaust není intelektuální hřiště. Na rozdíl od té doby je tu dnes Stát Izrael, který zvedá hlas za ty, kteří tehdy žádný hlas neměli. Pokud má být paměť zavražděných zkreslená a poskvrněná, nebudeme zavírat oči,“ uvedla ambasáda na sociální síti.

Die Entscheidung, mit Omri Boehm einen Mann einzuladen, der Yad Vashem als Instrument politischer Manipulation bezeichnet, den Holocaust relativiert und sogar mit der Nakba verglichen hat, ist nicht nur empörend, sondern eine eklatante Beleidigung des Gedenkens an die Opfer.… pic.twitter.com/90v14oObp8

— Botschaft Israel (@IsraelinGermany) April 2, 2025

Izraelská ambasáda také upozornila, že o pozvání Boehma nebylo informováno ani sdružení, které spojuje přeživší z koncentračních táborů Buchenwald a Dora a jejich příbuzné.

Po tlaku izraelských představitelů organizátoři nakonec pozvání Boehma stáhli. Rozhodnutí kritizoval ředitel nadace Jens-Christian Wagner: „Zažít tlak, který vede k tomu, že se vnukovi přeživšího holocaustu odebere slovo, je to nejhorší, co jsem za 25 let práce v této oblasti zažil,“ uvedl v rozhovoru pro veřejnoprávní rádio. Wagner označil situaci za politizaci historie na úkor obětí nacismu. Přesto uvedl, že nakonec zatáhl za „nouzovou brzdu“, aby se kontroverze nestala hlavním tématem pietní akce. „Nedokázal bych si to srovnat se svědomím, kdybych obětem na jejich výročí přenesl konflikt, který s nimi vůbec nesouvisí.“ Podle německého Der Spiegel však jeho přednáška byla pouze přeložena na pozdější datum a v památníku vystoupí později.

Boehm se k celé kauze zatím veřejně nevyjádřil. Jeho předchozí vystoupení však často vyvolávala debaty. Například v roce 2023 se kvůli jeho plánovanému projevu na Vídeňském festivalu rozhodlo Židovské muzeum ve Vídni stáhnout svou podporu akce. „V liberální demokracii nemůžeme připustit, že někteří lidé budou občany druhé kategorie,“ řekl tehdy v rozhovoru pro rakouskou veřejnoprávní televizi ORF. „V židovském státě, který definuje svrchovanost židovského národa, nejsou nežidé součástí svrchovaného lidu,“ dodal.

Boehm se opakovaně vyjadřoval i k izraelským vojenským operacím v Gaze. „Mí palestinští přátelé vědí, že kdokoli označí to, co moje země dělá v Gaze, za sebeobranu, hluboce zahanbuje mou identitu,“ prohlásil loni při přebírání Lipské ceny za evropské porozumění.

Koncentrační tábor Buchenwald byl jedním z největších na území nacistického Německa. Mezi lety 1937 a 1945 jím prošlo přes 250 tisíc vězňů. Více než 56 tisíc z nich zahynulo, včetně 11 tisíc Židů.