Česká ekonomika za letošek poklesne, v prvním pololetí to byla „čistá nula”

Česká ekonomika se v první polovině letoška pohybovala na hraně recese, za celý rok 2023 podle všeho mírně klesne – asi o 0,2 procenta. Průměrná letošní inflace by měla být 10,9 procenta. Příští rok se ekonomika má vrátit k růstu. Novináře o tom na neformálním setkání informoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Prognóza je s ohledem na HDP pesimističtější, než odhady České národní banky (ČNB) i České bankovní asociace (ČBA). Prognóza poprvé obsahuje také vlivy konsolidačního balíčku.

Ministerstvo financí očekává, že hrubý domácí produkt v letošním roce klesne o 0,2 procenta, po očištění o kalendářní vlivy by měl stagnovat. Výkon české ekonomiky tak ministerstvo financí vidí slabší než při poslední dubnové prognóze, kdy předpokládalo růst o 0,1 procenta. Stojí za tím citelnější pokles spotřeby domácností a menší růst investic. Tato situace by se v příštím roce měla změnit a ministerstvo očekává v roce 2024 zvýšení HDP o 2,3 procenta. Ministr Stanjura uvedl, že jedna desetina HDP je v nominální hodnotě asi 7,3 miliardy korun.

Podle ředitele odboru hospodářské politiky na ministerstvu financí Davida Prušvice byl v prvním pololetí letošního roku růst HDP „čistá nula“. „Celkově je prognóza založena na tom, že válka na Ukrajině nepovede k opětovnému zdražení komodit na trzích. Situace se uklidnila na trhu s energiemi a s plynem. To promítnutí se do spotřebitelských cen je pomalejší, než jsme očekávali, ale trendový scénář se daří poměrně dobře naplňovat. Globální dodavatelské řetězce navíc budou fungovat bez významnějších poruch,“ uvedl Prušvic.

Růst ekonomiky letos brzdí spotřeba domácností, které se potýkají s dopady vysoké inflace. Podle Prušvice se situace v příštím roce otočí a domácí poptávka podle něj výrazně pomůže nastartovat růst české ekonomiky. Investice do fixního kapitálu podle ministerstva financí zpomalují kvůli hospodářským problémům v zemích eurozóny i nárůstu cen kapitálových statků. Ekonomiku by měla citelně zpomalit meziročně slabší akumulace zásob, zejména v souvislosti s dokončováním rozpracované produkce.

„Srpnová predikace MF již samozřejmě plně odráží efekt ozdravného vládního balíčku. Tato úsporná opatření pomůžou nejen ozdravit veřejné finance, ale současně téměř nezatíží ekonomiku a přispějí také k tlumení inflačních tlaků. Rozpočtová konsolidace tak vytvoří podmínky pro vyváženější růst do budoucna,“ uvedl Stanjura. Ředitel Prušvic na dotaz deníku Echo24 uvedl, že vliv konsolidačního balíčku na snížení růstu DPH bude mezi 0,3 a 0,5 procentního bodu. „My se kloníme spíše k tomu vlivu 0,3 procentního bodu,“ uvedl Prušvic s tím, že konsolidace je správně načasovaná. Letos by ekonomiku zatížila příliš.

Ekonomický růst i letos výrazně zpomaluje vysoká inflace. K její výši přispívají podle MF nejen potraviny, elektřina či zemní plyni, ale také další kategorie zboží a služeb. Průměrná míra inflace by podle MF za letošní rok měla být 10,9 procenta. Oproti tomu v průběhu celého příštího roku by již meziroční růt spotřebitelských cen měl činit v průměru 2,8 procenta. Kromě zvýšených měnověpolitických sazeb působí protiinflačně i posilování koruny.

Navzdory slabé hospodářské dynamice by neměla v letošním roce příliš vzrůst nezaměstnanost. Mohla by být asi 2,8 procenta, v příštím roce by se pak podle prognózy měla dostat na 2,7 procenta. Proč v naší ekonomice, která je průmyslová, skoro nerosteme, máme takto vysokou zaměstnanost.

ČNB zveřejnila svou novou makroekonomickou prognózu na počátku srpna. Očekává v ní hospodářský růst 0,1 procenta, zatímco v květnové predikci předpokládala zvýšení HDP o 0,5 procenta. Průměrnou inflaci centrální banka očekává 11 procent, proti květnu odhad zlepšila o 0,2 procentního bodu. V příštím roce ČNB předpokládá hospodářské oživení s růstem HDP 2,3 procenta, průměrná inflace by zároveň měla klesnout na 2,1 procenta.

Obdobná čísla zveřejnila před týdnem ve své hospodářské prognóza i ČBA. Podle ní letos vzroste HDP o 0,1 procenta a průměrná inflace bude 11 procent. Stejně jako centrální banka očekává i bankovní asociace v příštím roce hospodářské oživení s růstem HDP 2,3 procenta.