Bytů je v Praze a Brně dost, velkou část z nich ale ovládají spekulanti

Často slyšíme, že v Česku je nedostatek bytů. Není to tak úplně pravda. Počet dlouhodobě neobydlených bytů převyšuje poptávku, a to i v hlavním městě, kde podle odhadů může chybět až 85 tisíc bytů. Těch neobydlených je oproti tomu v Praze asi 94 tisíc a v celé zemi jejich počet vzrostl za posledních 30 let na více než dvojnásobek. Často jde o investiční byty nebo nemovitosti sloužící ke krátkodobým pronájmům typu Airbnb, tisíce volných bytů ale vlastní i města.

V Česku je podle dat získaných při posledním Sčítání lidu, domů a bytů před třemi lety 860 tisíc neobývaných bytových jednotek, což znamená, že se jejich počet za poslední tři dekády více než zdvojnásobil. Jde o ty domy a byty, kde nikdo při sčítání neuvedl svůj obvyklý pobyt.

Data Českého statistického úřadu podrobně rozebírá také studie ministerstva pro místní rozvoj z loňského prosince, podle které je nárůst počtu neobydlených bytů napříč Českem faktický, a to jak ve velkých městech, tak v rekreačních oblastech. Většina jich je v rodinných domech (téměř 70 procent).

Například v Praze je jich 93.627, což představuje kolem 10 procent všech neobsazených bytů. Kromě Prahy bylo nejvíce prázdných bytů dále detekováno v Brně, Ostravě a Plzni. Více než sedm tisíc jich je také v Olomouci, Karlových Varech a Českých Budějovicích.

Důvodů, proč jsou byty prázdné, může být celé spektrum. Podle studie ministerstva je často uváděným důvodem neobydlenosti bytů stáří domu, v němž se byt nachází, a to jak z hlediska aktuálního stavu bytu, tak z hlediska nákladů na bydlení. „Více než čtvrtina dlouhodobě neobydlených bytů neprošla od konce druhé světové války rekonstrukcí. Pro příští roky jsme z Národního plánu obnovy zajistili přes osm miliard korun nejen na výstavbu, ale taky na opravy a snížení energetické náročnosti budov. To může dostat zpátky více bytů pro střední třídu,“ řekl pro deník Echo24 ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Část volných bytů drží spekulanti

Na druhé straně je ale patrný také poměrně vysoký podíl (21 procent) neobydlených bytů, které prošly rekonstrukcí v posledních dvaceti letech, což ukazuje také na vysoký podíl investičních nemovitostí, které jsou záměrně nechávány prázdné a v nabídce volných bytů se neobjevují. Případně také na to, že některé jsou využívány v rámci krátkodobých pronájmů přes služby jako Airbnb nebo Booking, což rovněž přispívá k nedostupnosti bydlení.

V neposlední řadě jsou vlastníkem nemalého počtu neobydlených bytů také města a obce. Nejvíc je jich v Brně (1 654), Praze (1 208) a v Ostravě (404).

Nástrojů, jak přimět soukromé vlastníky neobsazených nemovitostí k jejich uvolnění, je několik a pokaždé jsou kontroverzní. Nejde pouze o specifikum České republiky a každý stát řeší problematiku po svém, od pobídek a motivačních nástrojů, přes daňové nástroje, až po velmi rozporuplné regulace typu povinného pronájmu.

Inspirace ve světě

V poslední dekádě byly speciální daně uvalené na neobydlené byty zavedeny například ve Velké Británii, Vancouveru, australském státě Victoria nebo v Lotyšsku. Irsko má zase od roku 2023 speciální dotační program na na rekonstrukci prázdných domů a bytů za účelem jejich znovuobydlení. Od roku 2005 funguje v Barceloně zprostředkovatelská služba, která propojuje vlastníky neobydlených bytů se zájemci o nájemní bydlení a současně vlastníkům zprostředkovaných nájemních bytů poskytuje finanční pobídky, což se podle Bartoše osvědčilo.

Zřejmě nejkontroverznější opatření přijala v roce 2013 německá spolková země Berlín, která zavedla zákon o zákazu využívat prostory určené k bydlení k jiným účelům, například krátkodobým pronájmům v řádu dnů či týdnů. Dánsko zase vyžaduje od majitelů celoročně obyvatelných bytových jednotek, aby zajistili, že jejich nemovitosti budou obydleny alespoň 180 dní v roce.

V Kanadě platí ještě do konce letošního roku zákon, který znemožňuje cizincům nakupovat rezidenční nemovitosti. Právě zahraniční investoři totiž začali během pandemie covidu-19 skupovat ve velkém tamní nemovitosti, což vedlo ke značnému nárůstu počtu neobydlených jednotek a zhoršení finanční dostupnosti bydlení.

Praha má pilotní projekt

Z českých měst zatím zkouší motivovat k uvolnění volných bytů k pronájmu Praha, která v roce 2021 spustila činnost Městské nájemní agentury (MNA), po vzoru právě Barcelony. Pilotní projekt se snaží přesvědčit vlastníky, aby byty nenechávali prázdné, tím, že jim ušetří práci a najde jim nájemníky.

Podle místopředsedy vlády pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Bartoše může narovnání nabídky a poptávky pomoct také nový vládní o podpoře bydlení. „V našem návrhu zákona o podpoře bydlení máme systém garancí. Když se do něj majitelé dobrovolně zapojí, výrazně se jim sníží riziko spojené s pronajímáním. Je to pro-tržní recept, který například na Ostravsku, v Plzni nebo Brně už dobře funguje. Rádi bychom takto na trh dostali každý rok až dva tisíce soukromých bytů,“ říká.

„Nestřílíme od boku, dělali jsme si průzkum mezi majiteli a pro velkou část z nich jsou garance atraktivní. I v pilotních projektech byl zájem vysoký. Samo o sobě to ale stačit nebude, proto jsme v novém stavebním zákoně zjednodušili a zrychlili výstavbu a přišli s investicemi do bydlení, které rozšíří hlavně obecní bytové fondy,“ dodává ministr.