Šílenství davů. Pavel, nebo Babiš. A proč má navrch Pavel?

EDITORIAL

Šílenství davů. Pavel, nebo Babiš. A proč má navrch Pavel?
V těchto dnech by skutečně vyhrál Petr Pavel. Není nejmenší důvod nevěřit datům, která dlouhodobě ukazují nepřijatelnost Andreje Babiše; ta je například mnohem vyšší, než byla před pěti lety u Miloše Zeman. Andrej Babiš teď musí hrát vabank s cílem odradit stávající a potenciální voliče Petra Pavla. Foto: Profimedia.cz
1
Komentáře

Dalibor Balšínek

Nakonec to nebude tak složité. Budou to sice pro některé hodně angažované voliče trochu nervy, ale s největší pravděpodobností se naplní i další předpoklady, které dlouhodobě vycházejí z průzkumů. Obecně politické průzkumy nemají dobrou pověst, ale zvláště ty neveřejné jsou poměrné přesné. V případě třetí přímé volby směřuje k vítězství a prezidentem se stane Petr Pavel.

Samozřejmě se může objevit černá labuť. Mohou to podporovatelé generála přehnat se svou frenetickou podporou, stejně tak média, která většinově preferují jednoho kandidáta a zároveň vyjadřují jednoznačný odpor k Andreji Babišovi. Na druhé straně tento odrazující efekt může vyvážit Andrej Babiš svým agresivním způsobem vedení kampaně. Ne nadarmo mu Miloš Zeman radí, aby tolik neútočil, více se usmíval a byl milý.

Lze si takového Andreje Babiše vůbec představit? Je to v protikladu s jeho osobním založením. Vyžaduje to bájnou představivost – vidět Andreje Babiše v této emoční poloze, zvlášť když je nyní jako dravá šelma uzavřená v kleci, do které si každý rád píchne klackem. Zároveň tým Petra Pavla, když efektivně vyrušil konkurenci z prvního kola, nedělá velké chyby.

Dlouhodobou střídmost a obezřetnost kandidáta Petra Pavla nejlépe dokumentuje, že v jeho štábu v den vyhlašování výsledků prvního kola voleb byl jen kandidát s manželkou a oficiální volební tým. Žádní donoři, vlivní lidé v pozadí nebo juchající kulturní fronta. Navíc manévrovací možnosti týmu Andreje Babiše změnit stav na bojišti snižuje rekordní volební účast v prvním kole, která ukazuje, že nemá kde brát. Andrej Babiš má vlastně jedinou možnost: odradit labilní voliče Petra Pavla.

Nezamlčitelnou skutečností zůstává, že po třiceti třech letech od pádu komunistického režimu stojí ve finále přímé volby dva jeho kariérní mladí kádři, kdy jeden si zadal s tajnou policií, druhý s vojenskou rozvědkou, ale i tento handicap se daří týmu Petra Pavla rozptýlit věrnou službou novému demokratickému systému, což je nepochybně pravda, zatímco Andrej Babiš byl součástí divokého kapitalismu 90. let, spojený s privatizaci, drsnými metodami, obchodem se státem a následným dotačním byznysem.

Profesní kariéry obou po listopadu jsou v tomto ohledu nesrovnatelné, zcela zřetelně jing a jang. Andrej Babiš nevstupoval do politiky proto, aby kultivoval společenské poměry, ale aby ochránil své ekonomické zájmy. Nechtěl už platit stále rostoucí výpalné lobbistům a šedým eminencím. Když říká, že sám politiku dělat nechtěl, skutečně nekecá.

Vzpomeňme na jeho tehdejší první veřejná vystoupení v Otázkách Václava Moravce v České televizi, hledal lídry, kteří by to dělali za něj i pro něj. Oslovoval Vladimíra Dlouhého a jiné. Nenašel, a tak do toho vstoupil sám se svým obrovským kapitálem. Nejprve ale v červnu 2013 na Úřad vlády vtrhl s policejním komandem plukovník Šlachta s navládním Istvánem, po zásahu padla vláda ODS Petra Nečase.

Několik dní poté Andrej Babiš oznámil nákup nejvlivnějšího mediálního domu Mafra s MF DNES, iDNES a Lidovými novinami a paralyzoval potenciální mediální odpor. Tehdy měl Andrej Babiš se svým hnutím tříprocentní podporu, ale v mimořádných volbách v říjnu získal pravicové voliče ODS, dohodl se na koalici s Bohuslavem Sobotkou a stal se ministrem financí. Další řádné volby vyhrál a dnes loví na druhé straně společenského spektra.

Nemá žádný jasný politický koncept, je mu jedno, jestli získá podporu zprava, nebo zleva, proto říká, že má catch all party. V politice nepochybně uspěl. Vedle ochrany svých ekonomických zájmů určitě usiluje i o společenské uznání. Je typický selfmademan, ale na sestupné vlně. Vítězství v parlamentních volbách neobhájil. Prohrál s konceptem Spolu Petra Fialy o 0,67 %, podobně těsně o 0,41 % prohrál v prvním kole s Petrem Pavlem.

Na druhé straně Petr Pavel skutečně žádnou politickou zkušenost nemá. Opírá se o svůj volební štáb, tým poradců a také struktury v pozadí, které tolik vidět nejsou. Opírá se o výstavní vojenskou kariéru. Je také dohledatelné, že byl pro kandidaturu vybrán a pro tuto roli několik let systematicky připravován. Stojí za ním v nemalé míře stejní lidé a peníze jako za neúspěšným protikandidátem Miloše Zemana v prezidentské volbě před pěti lety Jiřím Drahošem.

Poučení z chyb z minulosti je na této nové operaci vidět. Konečně i Petr Pavel působí mnohem sympatičtěji, uvolněněji, lidštěji než suchý akademik Drahoš. Deficity z veřejného vystupování a absence společenského rozhledu je umně potlačována, a proto na všechny důležité politické nebo společenské otázky, kromě oblasti armády, slyšíme, že pro jakékoli rozhodnutí v prezidentském úřadu se poradí s odborníky. Nezadatelnou výhodou je, že vypadá dobře, reprezentativně, nevystupuje arogantně a z povahy profese vojáka mluví úsporně, nechá si poradit, v čemž se samozřejmě skrývají i rizika plynoucí řekněme ze spojeneckých závazků. Ve druhém kole tak proti sobě stojí neřiditelný selfmademan s kontroverzní minulostí a důstojně vystupující muž s pestrým pozadím poradců a donorů.

V těchto dnech by skutečně vyhrál Petr Pavel. Není nejmenší důvod nevěřit datům, která dlouhodobě ukazují nepřijatelnost Andreje Babiše; ta je například mnohem vyšší, než byla před pěti lety u Miloše Zeman. Andrej Babiš teď musí hrát vabank s cílem odradit stávající a potenciální voliče Petra Pavla.

Všechny dosavadní průzkumy před prvním kolem navíc potvrdily trendy, stabilní podporu obou mužů a klesající přízeň Danuše Nerudové. Překvapila jen výsledná čísla – oba získali přes 30 procent a Danuše Nerudová klesla až pod 14 procent.

V prvním kole, ve kterém fenomén Andreje Babiše absentoval, se ukázala efektivita práce týmu Petra Pavla. Tématem nebyly žádné hodnotové nebo politické otázky, ale slabá místa dvou hlavních adeptů na postup do druhého kola.

Jak mladý, entuziastický tým Danuše Nerudové ji pozitivní kampaní dovedl v jeden okamžik až na vedení v preferencích na přelomu listopadu a prosince, tak se náhle projevila absence seniority, účinné vyhodnocení krizové komunikace a nedostatečné vazby na pražské vlivové struktury. Média se v okamžiku jejího průběžného vedení začala opět zabývat tématem netransparentního doktorandského studia na Mendelově univerzitě v době, kdy ji řídila.

Klíčovou roli sehrála neveřejná, neoponovaná zpráva akreditační komise o dění na univerzitě, kterou zveřejnil Deník N. Ten má mimochodem zakladatele, z nichž je mnoho sponzorů kampaně Petra Pavla, a sám prezidentský kandidát byl na počátku v redakční radě Deníku N. Toto médium pochopitelně dříve přineslo i několik zpráv o problematické komunistické minulosti Petra Pavla, ale text s titulkem „Univerzita pod rektorkou Nerudovou porušovala zákon…“, jehož citace se objevila ve většině médií, stál na začátku jejího propadu. Danuše Nerudová a její tým selhaly, neuměly na kauzu reagovat. Jako kandidátka, která bodovala s transparentností, jí najednou nebyla schopna.

Takové chyby tým Petra Pavla neudělal, a také proto se Petr Pavel stal vítězem prvního kola. Pokud nadále zůstane stejně chladný, nekompromisní, vyhraje i kolo druhé. Andrej Babiš totiž tahá za kratší konec.