Co všechno je „pomoc“

KOMENTÁŘ

Co všechno je „pomoc“
Pobřežní stráž Spojených států doručuje balíčky USAID. Foto: Pobřežní stráž Spojených států
1
Komentáře
Marian Kechlibar
Sdílet:

Hlavní zprávy

Trump vs. Ukrajina a Evropa v slzách. Šípová prodává ledvinu a Pekarová končí

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2025 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Trumpův úřad-neúřad DOGE, svolaný za účelem redukce federálního rozpočtu, se pustil, mimo jiné, do likvidace organizace USAID (U.S. Agency for International Development). USAID bývala „nadstranickou“ organizací, do které ani republikáni, ani demokrati příliš „nevrtali“: priority se mohly různě proměňovat, ale její postavení bylo v zásadě nedotknutelné. To, že tomu tak nyní není, je velké znamení měnící se doby.

 

Jedním z důsledků této změny je skutečnost, že předešlé hospodaření USAID se stalo trochu transparentnějším a vyšlo najevo, jak extrémně široké pole aktivit bylo z peněz agentury placeno. Patří mezi ně například předplatné komerční verze magazínu Politico, což vypadá jako „dotace jinou formou“, nebo příspěvky na organizaci BBC Media Action, která je údajně zcela oddělená od BBC News, ale chlubí se tímtéž jménem. Cílem BBC Media Action je školení žurnalistů v rozvojových zemích.

Z hlediska Spojených států může být výhodné mít v rozvojových zemích sobě nakloněné novináře, a možná ještě výhodnější, „přefiltrují-li se“ peníze na jejich školení skrze britskou firmu se zkratkou BBC v názvu. Velký problém je ale v tom, že se takové „soft power“ operace, které provádí každá mocnost, skrývají pod stejnou střechou jako skutečné dobročinné operace typu prevence šíření AIDS. Ona ta „soft power“ nemá úplně jasné hranice a někdy přerůstá i do „hard power“. Například v roce 2011 použila CIA v Pákistánu v rámci honu na bin Ládina svého spolupracovníka ke sběru vzorků DNA – a zakamuflovala jej jako lékaře provádějícího vakcinaci.

Asi není lepší způsob, jak mezi věřícími muslimy vyvolat masivní nedůvěru v západní zdravotní programy než zneužít takového dobročinného programu coby krytí k čistě silové operaci. Jedním z důsledků tohoto debilního rozhodnutí je skutečnost, že v nejodlehlejších částech Pákistánu stále ještě přežívá dětská obrna, nemoc, kterou už se jinak podařilo vymýtit i v Nepálu nebo ve většině Afriky (v Africe se obrna sporadicky stále vyskytuje, ale jsou to formy vyvolané nežádoucí reakcí na očkování, cVDPV2; k „divokému“ přenosu mezi lidmi už nedochází). Nejméně 70 skutečných pracovníků vakcinačních kampaní bylo totiž zavražděno islámskými radikály a není divu, že ti dosud žijící jsou opatrnější, než by jinak být museli.

Znamením dnešní doby je nedůvěra. Je dána i tím, jak těžko se dnes věci zametají pod koberec – skoro všechno nakonec vyplave na hladinu, ať je to pochybné předplatné Politica nebo sedmdesát tisíc dolarů pro akci označenou jako „irský DEI muzikál“. Pokud se s těmito akcemi nemá svézt i opravdová charita, která se dělá bez vedlejších úmyslů, je potřeba ty činnosti oddělit pořádnou, vodotěsnou zdí. Na jedné straně potírání dětské obrny nebo zajišťování pitné vody v Sahelu, na druhé straně „soft power“ operace podle gusta momentální politické smetánky. Ale neprotřepávat a nemíchat. Jinak i dobré úmysly narazí na oprávněnou paranoii cílových států a výsledkem bude velké, zbytečné utrpení.

I Česká republika má svoje programy rozvojové pomoci. Neděláme náhodou tutéž chybu?

 

×

Podobné články