Vláda pořád řeší, jestli naráz zvedne platy a potrápí rozpočet. Kde na to vezmeme?

Vládní návrh na navýšení platů ve veřejném sektoru čelí výrazným tlakům ze všech stran. Dvě varianty navýšení platových tarifů navrhlo nedávno ministerstvo práce, a to buď o sedm procent, nebo o deset. Zatímco odbory požadují ještě více a hrozí stávkami, kritici vládního rozhazování upozorňují na to, že to bude mít drtivý dopad na už tak ztrátový státní rozpočet. ve stejném duchu se ozvala i některá ministerstva, která chtějí, aby vláda vysvětlila, kde na přidávání vlastně vezme.

Od září by se podle odbornosti a délky praxe mohly zvýšit základní platy části pracovníků buď o 850 až 3850 korun, nebo o 1220 až 5500 korun hrubého měsíčně. Týká se to úředníků, pracovníků v kultuře, technických pracovníků v sociálních službách a ve zdravotnictví či nepedagogických sil ve školství. Státní zaměstnanci by si mohli polepšit buď o 1130 až 4780 korun, nebo o 1620 až 6820 korun.

Přidání o sedm procent včetně odvodů by stát, samosprávy a zdravotní pojištění do konce roku stálo 4,57 miliardy korun. Na růst o deset procent by bylo potřeba 6,53 miliardy.

Cesta do pekla

Přidávání má ale dlouhodobě odpůrce z řad zastánců rozpočtové odpovědnosti. „Frustraci z propadu reálných platů chápu. Na druhou stranu je nutné mít pochopení i pro frustraci daňového poplatníka. Za posledních 10 let se počet osob placených ze státního rozpočtu zvýšil o 20 procent, aniž by to na kvalitě veřejných služeb bylo vidět. Když jich 20 procent zase propustíme, můžeme platy zvýšit. Dělat to na dluh je cesta do pekla. Až začnou Husákovy děti odcházet do penze, kdo uživí je a miliónovou armádu placenou z veřejných peněz? A bude to za chvilku,“ prohlásil exministr financí Miroslav Kalousek.

Podle nedávné studie think-tanku IDEA totiž zaměstnává stát téměř půl milionu lidí, což tvoří 10 procent pracovní síly v ČR. Náklady na platy loni překročily čtvrt bilionu korun, přičemž průměrný plat státního zaměstnance byl 43 699 korun měsíčně. Proti se vyslovili mimo jiné členové bankovní rady ČNB a další ekonomové. Více jsme psali zde.

Šéf odborů Josef Středula ale poukazuje spíše na absenci vládní shody a nedostatečnou komunikaci s odbory. „Ke zvýšení platů státních zaměstnanců není vládní shoda, jednat chceme už měsíce. Vzniklá situace jde zcela na vrub vlády. Pro vyhlášenou stávkovou pohotovost je mnoho důvodů,“ uvedl.

Odbory dlouhodobě kritizují nedostatečnou komunikaci ze strany vlády a absenci dohody o růstu platů pro letošní a příští rok. Osm z třinácti odborových svazů veřejné sféry nedávno vstoupilo do stávkové pohotovosti, požadujíc zvýšení tarifů alespoň o deset procent pro všechny ve veřejném sektoru.

Výhrady z ministerstev

Návrh už prošel meziresortním připomínkovým řízením, termín podání byl do úterý. Karolína Nová z ministerstva pro místní rozvoj uvedla, že resort zatím nedisponuje konkrétními návrhy jednotlivých tarifních tabulek zpracovaných Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV), o kterých by měla vláda rozhodovat v polovině srpna: „K dispozici jsou pouze informace z mediálního prostoru, na jejichž základě lze usuzovat, že by se uvažované navýšení mohlo týkat všech zaměstnanců rezortu, včetně podřízených organizací, což činí odhadem cca 1 600 zaměstnanců.“

Vojtěch Bílý z ministerstva zemědělství vyjádřil podporu navrhovanému zvýšení platů: „Navrhované navýšení platů vítáme. U státních zaměstnanců v posledních letech došlo k výraznějšímu poklesu reálných mezd. V rámci ministerstva zemědělství se plánované navýšení tarifů bude zřejmě dotýkat všech zaměstnanců. Zda a o kolik vzroste objem prostředků na platy, v tuto chvíli ještě nevíme. Příslušná nařízení vlády ještě nebyla schválena.“

Resort zdravotnictví, který je dlouhodobě dáván za příklad šetření, nicméně upozorňuje na to, že na vyšší platy chybí finance. „Ačkoliv jsou v rámci důvodové zprávy konkrétně vyčísleny dopady na státní a ostatní veřejné rozpočty, z materiálu nevyplývá způsob jejich financování. Navrhujeme tedy v návrhu usnesení uložit ministru financí zajistit odpovídající finanční prostředky na platy v rámci rozpočtu na rok 2024 a přípravy rozpočtu na rok 2025,“ napsalo ministerstvo Vlastimila Válka (TOP 09).

Totéž tvrdí resort průmyslu a obchodu. „Navýšení stupnic platových tarifů nelze realizovat bez odpovídajícího navýšení prostředků na platy. Do návrhu usnesení vlády požadujeme doplnit informaci o tom, že budou zabezpečeny finanční dopady do státního rozpočtu v souvislosti s navýšením platových tarifů nad rámec stávajících rozpočtových limitů v oblasti prostředků na platy v dotčených kapitolách státního rozpočtu,“ míní.

Alena Schillerová, bývalá ministryně financí, zdůrazňuje potřebu navýšení platů kvůli inflaci a snižování reálné hodnoty mezd. „Musíme si uvědomit, že těmto lidem se platy naposledy zvýšily v září 2022. Od té doby v důsledku inflace přišli o zhruba 18 procent a o další peníze je připravilo zavedení nemocenské nebo snížení FKSP. Dovedu si představit, že varianta navýšení tarifů o 10 procent v kombinaci s férovým vyjednáváním o situaci od 1. ledna povede k odvolání stávkové pohotovosti. Rozhodně se nejedná o nepřiměřený požadavek. Kdyby vláda Petra Fialy splnila svůj závazek docílit sice nižšího počtu zaměstnanců státu, zato ale lépe zaplacených, žádný problém by řešit nemusela.“

Osekávání agend

Kritici poukazují na to, že navzdory obrovským nákladům na platy stát stále nabírá nové zaměstnance, což situaci ještě zhoršuje. Plánované zvýšení platů je tedy vnímáno jako další krok k prohloubení rozpočtového schodku a kritizováno za nedostatečnou snahu o snižování počtu státních zaměstnanců.

Ekonomický analytik Lukáš Kovanda upozorňuje, že současný růst mezd je nejvýraznější od třetího čtvrtletí roku 2019 a podporuje spotřebu domácností. Tento růst však nemusí vést k mzdově-inflační spirále. „Současně probíhající mzdový růst není natolik výrazný, aby vyvolal mzdově-inflační spirálu nebo výrazněji oživil inflaci,“ uvedl Kovanda.

Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Pavla Peterky by ale stát mohl šetřit i více, mohlo by se to však projevit na jeho fungování. „Větší počet zrušených pracovních míst a pokles platových nákladů by mohl ohrozit poskytování veřejných služeb a zároveň komplikovat nábor kvalitních zaměstnanců do veřejného sektoru, kteří jsou pro bezproblémový chod potřeba. I tak jsem přesvědčen, že existuje prostor pro další úspory. Určení, kde přesně škrtat pracovní místa a náklady je mimořádně těžké bez existence řádného auditu procesů, zodpovědností, struktury, poskytování služeb apod. ve veřejném sektoru,“ míní.