Sladkosti sběratele Železného. Bývalý šéf Novy ukázal svou jedinečnou sbírku

Olej Františka Kupky Sladkosti žití z roku 1929 je nejdražší obraz na pražské výstavě ze sbírky Vladimíra Železného, která by se dala také nazvat „sladkosti žití“. Je to výstava životního štěstí, jež se realizovalo prostřednictvím sbírky, kterou mu kdosi, nejspíš bohyně štěstí Fortuna, umožnil vytvořit. Ta „fortuna“ se jmenovala TV Nova, jejíž příběh patří do českých 90. let se všemi světly i stíny. S odstupem dvou desetiletí a z hlediska vyššího smyslu ironie se existence Novy zapsala významně do české kultury tím, že umožnila jejímu zakladateli vytvořit jedinečnou kolekci výtvarného umění, která je špičková sama o sobě a zároveň je skvělou vizitkou svého tvůrce.

Výstava Husa na Kampě se v Museu Kampa koná k pětadvacátému výročí založení jeho Galerie Zlatá husa, která sídlí v pražské Dlouhé ulici: je přístupná příležitostně a výběrově. Železný není sběratel egoistického typu, který by sbíral jen pro sebe a díla měl někde v sejfu. Součástí jeho „sladkosti“ sběratelství je, že „své“ obrazy a díla rád představuje a rád je komentuje.

Výstava na Kampě je jeho osobním výběrem a nese rysy svého „ředitele“. Je efektní a přitom vyvážená, promyšlená v celku i do detailů: je to průřez Železným, ale zároveň stručná historie českého moderního umění, lépe řečeno v českých zemích vzniklého umění od začátku dvacátého století do poloviny šedesátých let, jmenovitě od Maxe Švabinského po Mikuláše Medka. Jejich dvě vrcholná díla výstavu otevírají, Švabinského Splynutí duší (1901) a Medkův obraz Nějaký svatý z let 1966–1967.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.