„Nejlepší v OECD.“ Fiala se pochválil za levné jídlo, ceny ale za léta vystřelily o desítky procent

Navzdory tvrzením premiéra Petra Fialy o nedávném meziročním poklesu cen potravin, což podle něj představuje největší pokles mezi zeměmi OECD, zůstávají ceny potravin v České republice výrazně vyšší než před několika lety. Ministerský předseda na mezinárodním agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích připsal pokles cen tlaku vlády a zavedeným opatřením, jako je například snížená sazba DPH na potraviny. Vezme-li se však v potaz v průběhu let nakumulovanou inflaci, čísla vypadají podle oficiálních statistik daleko hůře.

Fiala si pochvaloval meziroční pokles cen zhruba o 3,8 procenta a to, že se snížily nejvíce ze všech zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). „Ceny potravin se snížily, a to výrazně. A snížily se nejvíc ze všech zemí OECD. Meziroční pokles je teď kolem 3,8 procenta a takovým poklesem cen potravin se teď nemůže pochlubit žádná jiná členská země OECD,“ řekl Fiala.

Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) se ovšem v uplynulých třech letech ceny většiny sledovaných potravin v souhrnu zvýšily o desítky procent.

Nárůst zahrnuje poměrně výrazné zdražení základních potravin, jako jsou brambory, jejichž cena stoupla o 88 procent, cukr, který zdražil o 65 procent, a chleba, jehož cena vzrostla o 47 procent. Dále je to bílé pečivo o 41 procent, u hladké mouky se cena zvýšila o 43 procent, u vajec o 36 procent a u vepřové pečeně o 31 procent. Zhruba o čtvrtinu zdražilo za poslední tři roky pro spotřebitele mléko a máslo, shodně o 22 procent stoupla cena bílého jogurtu, sýru eidam a lahvového piva.

„Potraviny se nevrátily na původní cenu, je smutné, že premiér naší země ani neví, kolik co stojí,“ řekla novinářům v Českých Budějovicích stínová ministryně zemědělství z opozičního hnutí ANO Margita Balaštíková. Ministr zemědělství Marek Výborný(KDU-ČSL) uvedl, že ceny jsou nyní "v zásadě přiměřené" a další snižování už není možné. Poškodilo by to podle něj zemědělce.

Původní ceny se už nevrátí

Na nakumulovanou inflaci i zvýšenou cenovou hladinu upozorňovali nedávno i ekonomové, redakce Echo24 se tomuto tématu věnovala například zde.

„Zdražování zpomaluje na obvyklou úroveň. To by byla z mého pohledu nejjednodušší interpretace. Samozřejmě to neznamená, že se ceny zboží a služeb, které v posledních letech vyrostly velmi rychle vzhůru, budou zlevňovat,“ upozornil hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka.

„Otazníkem stále zůstává rozsah letošního lednového přeceňování, které ukáže, nakolik se změnila či nezměnila inflační očekávání. Téměř jisté ovšem je, že inflace konečně klesne pod tempo růstu mezd a reálná životní úroveň se opět začne zvyšovat. Nicméně ztráty, která inflace v posledních dvou letech způsobila, jsou značné,“ poznamenal hlavní ekonom Deloitte a ekonomický poradce prezidenta David Marek.

„Výsledkem bude výrazně vyšší cenová hladina, která se již nevrátí na původní úroveň. Těžkou ránu navíc obdržely úspory českých střadatelů, které ztratily část své kupní síly,“ upozornil nedávno ekonom a Fialův poradce Štěpán Křeček.

Ekonomičtí novináři Miroslav Motejlek a Petr Skočdopole navíc upozornili, že například inflace za leden 2021 až leden 2024 činila 32,1 procenta.

Ačkoli premiér Fiala vyzdvihuje vládní opatření, jako je snížení DPH na potraviny coby hlavní příčinu současného poklesu cen, dlouhodobý trend ukazuje, že se ceny potravin pro české spotřebitele stále nacházejí na úrovni, která je výrazně vyšší než v minulých letech. To může mít významný dopad na domácnosti, zejména na ty s nižšími příjmy, které jsou nejvíce zasaženy rostoucími náklady na základní životní potřeby.

Český statistický úřad minulý týden v informaci o červencové inflaci uvedl, že ceny potravin zpomalily svůj meziroční pokles a byly meziročně levnější zhruba o tři procenta. Čísla statistiků ze šetření cen v terénu ovšem ukazují, že ceny potravin se za poslední tři roky zvýšily u 12 ze 13 sledovaných položek o desítky procent.

Faktorů, které ke krátkodobému poklesu cen potravin vedly, je podle agrárního analytika Petra Havla více než jen tlak vlády. „Ceny potravin klesly především proto, že zemědělcům i výrobcům potravin klesly náklady na produkci, mimo jiné v zemědělství klesly ceny průmyslových hnojiv a krmiv, v potravinářství mimo jiné ceny energií. Apely vlády na snižování cen měly spíše psychologický efekt, snížení DPH o tři procentní body se sice také projevilo, ale jen u potravin jako takových, zatímco DPH u nápojů vzrostla,“ řekl Havel.