Co kamery neukážou. Klíčová chvíle korunovace Karla III. bude skryta veřejnosti

Přehlídka středověkých tradic, náboženský obřad i „drama“ s politickým přesahem. Tím vším bude sobotní korunovace britského krále Karla III., při níž panovník ve Westminsterském opatství v Londýně odpřisáhne věrnost Bohu a slíbí, že bude spravedlivě vládnout lidem v Británii i jejích zámořských teritoriích. Ceremoniál s tisíciletou tradicí doznal pro tuto příležitost řady změn, které odráží proměny britské společnosti a aktuální pozici monarchie v domácí i zahraniční politice.

Velkolepá korunovace hlavy státu, jakou přinese tento víkend, Evropa už dlouho nezažila. Ve Spojeném království se naposledy odehrála před 70 lety, když začínalo dlouhé panování královny Alžběty II. Její syn Charles se stal králem loni 8. září, když jeho matka zemřela ve věku 96 let. Korunovaci k výkonu své funkce nepotřebuje, ceremoniál je však považován za symbolické potvrzení pouta se státem a anglikánskou církví.

Poprvé se korunovace ve Westminsterském opatství konala v roce 1066, když na trůn usedl Vilém I., známý též jako Vilém Dobyvatel. Ceremoniál se od té doby neustále vyvíjí a letos bude například podruhé přenášen živě televizními kamerami, klíčové momenty ale po staletí zůstávají. Vycházejí z dokumentu z konce 14. století, který je jakýmsi „soupisem pravidel“ korunovací.

Ceremoniál můžete sledovat zde:

Karel III. v sobotu po příjezdu do opatství absolvuje symbolické „uznání“, při němž přítomní potvrdí, že jej považují za právoplatného panovníka. Dalším stěžejním krokem je přísaha, která se z velké části věnuje ochraně „zákonů božích“ a výkonu funkce hlavy anglikánské církve. Také však zahrnuje slib prosazovat „právo a spravedlnost“ a vládnout národům v Británii a jejích bývalých koloniích „v souladu s jejich příslušnými zákony a zvyky“.

Posvátné pomazání

Pak přichází na řadu pomazání, neboli „nejposvátnější z posvátných“ momentů. Stejně jako v roce 1953 se odehraje mimo zraky veřejnosti, neboť nad korunovačním křeslem bude vztyčena clona, za níž bude král o samotě s představiteli církve. Zde také vstupuje do hry „korunovační lžíce“, která je jediným dochovaným korunovačním klenotem ze středověkých časů. Po pomazání následuje investitura, při níž jsou panovníkovi předány symboly jako meč, žezlo a jablko, načež arcibiskup z Canterbury Justin Welby Karlovi III.nasadí Korunu svatého Eduarda používanou při korunovacích od 17. století.

Ceremoniál zahrnuje i řadu dalších předmětů opředených legendami, jakož i hudbu, zpěv a vystoupení různých osobností, přičemž mnohé prvky jsou letos nové. Olej určený pro pomazání poprvé pochází z Jeruzaléma a obřadu se budou účastnit i zástupci židovské, muslimské či hinduistické komunity v Británii. Rozdílem oproti roku 1953 je také to, že korunovace bude dvojí, jelikož korunu Welby nasadí také králově manželce Camille.

Kromě dnešní demografické reality ceremoniál podle britských komentátorů také odráží postupné „zeštíhlování“ britské monarchie, v němž Karel III. podle všeho hodlá pokračovat. Sobotní korunovace bude kratší, stejně jako trasa následného průvodu do Buckinghamského paláce, zároveň se snížil počet pozvaných hostů. Úpravou prošla také přísaha, která už neodkazuje na konkrétní zámořská území, kde britský panovník zůstává hlavou státu. Novinkou je také „pocta lidu“, při níž arcibiskup Welby vyzve lidi po celém Spojeném království, aby slíbili věrnost svému králi i jeho dědicům.

Na pozadí tohoto dramatu je Británie, která čelí rozsáhlým problémům spojeným s nárůstem životních nákladů a jejíž podpora monarchie podle průzkumů mírně klesá. Sám král je pak výrazně méně oblíbený než jeho zesnulá matka Alžběta II., zatímco uvnitř jeho vlastní rodiny stále doutná konflikt s jeho synem Harrym, který společně s manželkou Meghan v roce 2020 opustil pozici předního představitele monarchie.